20 Cdo 510/2007
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky odmítl dovolání povinného proti rozhodnutí krajského soudu, které potvrdilo přechod práv exekuce na nového oprávněného. Soud uvedl, že dovolání neobsahovalo žádné konkrétní dovolací důvody, jak vyžaduje § 241a odst. 1 o.s.ř. Dovolání nebylo doplněno v rámci lhůty, takže vady nebyly odstranitelné. Soud se opřel o § 43 odst. 2 ve spojení s § 243c odst. 1 o.s.ř., podle něhož dovolání bez důvodů nelze přijmout.
Rubrum
20 Cdo 510/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné M., s. r. o., . proti povinnému Z. S., zastoupenému advokátem, pro 622.965,46 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 52 Nc 10507/2004, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 6. 2006, č. j. 9 Co 318/2006-23, takto:
Výrok
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění
: V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 24. 11. 2005, č.j. 024 EX 1989/04-10, jímž soudní exekutorka, rozhodla, že na místo Č. k. a. (dosavadní oprávněné) vstoupila do řízení M. s. r. o., (§ 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů /dále též jen „o.s.ř.“/, § 28, § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů /dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“/). Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný (zastoupený na základě plné moci z 26. 10. 2006 advokátem) dovoláním, v němž nespecifikoval žádný z dovolacích důvodů taxativně vyjmenovaných v § 241a odst. 2 a 3 o.s.ř.; obsahem dovolání byl jen příslib jeho odůvodnění a doplnění „ve lhůtě 14 dnů.“ Dovolání nebylo doplněno. Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle § 241b odst. 3, věty první, o.s.ř., dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Podle § 240 odst. 1, věty první, o.s.ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Dovolací lhůta začala běžet 28. 8. 2006, (blanketové) dovolání bylo podáno 26. 10. 2006, takže uplynutím dvouměsíční (prekluzívní) lhůty se původně odstranitelné vady dovolání staly neodstranitelnými. Výzva k doplnění dovolání o vylíčení skutečností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacích důvodů, je nadbytečná (ani pokud by dovolání po uplynutí uvedené lhůty doplnil z vlastní iniciativy, nesměl by dovolací soud k takovému podání přihlížet). Dovolání, jež neobsahuje žádný dovolací důvod, Nejvyšší soud podle § 43 odst. 2 ve spojení s § 243c odst. 1 o.s.ř. odmítl (srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 3, ročník 2004, pod poř. č. 21). O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. září 2007 JUDr. Pavel K r b e k , v. r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.