20 Cdo 555/2006
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky odmítl dovolání oprávněné proti rozhodnutí krajského soudu, které potvrdilo rozhodnutí okresního soudu zamítnutím návrhu na nařízení exekuce. Soud uvedl, že oprávněná neprokázala přechod práva na pohledávku, protože smlouvy o postoupení nebyly ověřeny zákonem předepsaným způsobem. Dovolání bylo nepřípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 238a odst. 1 písm. c) o.s.ř., protože se nejednalo o závažnou chybu výkladu zákona. Soud rozhodl, že žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Rubrum
20 Cdo 555/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné P. s. r. o., zastoupené advokátem, proti povinnému K. W., pro 19.105,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 35 Nc 507/2005, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 10. 2005, č.j. 9 Co 1682/2005-22, takto:
Výrok
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění
: Oprávněná napadla dovoláním v záhlaví uvedené rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení ze dne 10. 7. 2005, č.j. 35 Nc 507/2005-12, kterým Okresní soud v Opavě zamítl návrh na nařízení exekuce. Odvolací soud uzavřel, že oprávněná neprokázala, že na ni přešlo nebo bylo převedeno právo z exekučních titulů; smlouvy o postoupení pohledávky z 8. 10. 2004, resp. 19. 11. 2004, jimiž převod práva dokládala, nemají povahu listin ve smyslu § 36 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), neboť podpisy smluvních stran nejsou zákonem předepsaným způsobem ověřeny. Dovolání není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ ve spojení s § 238a odst. 1 písm. c/, odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), a přípustnost nelze vyvozovat ani z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. Otázku, kterou dovolatelka nabídla k přezkumu (zda kvalifikovaný průkaz převodu práva ve prospěch jiného, než kdo je v exekučním titulu označen jako oprávněný, představuje notářsky ověřená shoda kopie smlouvy o postoupení pohledávky s originálem /vidimace/), vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 1998, sp. zn. 2 Cdon 721/97, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/1999 pod č. 4, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1772/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 5/1999 pod č. 50, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2053/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 3/2005 pod č. 43, a rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věcech, v nichž oprávněná byla účastnicí (20 Cdo 591/2006, 20 Cdo 517/2006, 20 Cdo 335/2006, 20 Cdo 3104/2005, 20 Cdo 1188/2006, 20 Cdo 1125/2006 a 20 Cdo 1099/2006)]. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. (povinnému v tomto stadiu řízení žádné náklady nevznikly). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 12. prosince 2006 JUDr. Pavel Krbek, v. r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (5)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.