20 Cdo 580/2013
V PLATNOSTI- NS 20 Cdo 580/2013
- ÚS IV.ÚS 2027/13
Nejvyšší soud odmítl dovolání proti rozhodnutí krajského soudu, které potvrdilo usnesení o výkonu rozhodnutí. Soud se opřel o § 238a odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož dovolání proti usnesením o výkonu rozhodnutí není přípustné od 1. července 2009. Dovolání bylo odmítnuto bez dalšího jednání, protože není přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu o výkonu rozhodnutí. Soud rozhodl, že žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Rubrum
20 Cdo 580/2013 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové, PhD. ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Statutárního města Ostravy, Městského obvodu Ostrava-Jih, Ostrava-Hrabůvka, Horní 791/13, identifikační číslo osoby 00845451, zastoupeného JUDr. Jarmilou Jařabáčovou, advokátkou se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Puchmajerova 7, proti povinné Ing. J. S., zastoupené Mgr. Davidem Purmeským, advokátem se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, 28. října 3117/61, pro 16.275,- Kč, srážkami z jiných příjmů, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 51E 756/2009, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 15. prosince 2010, č. j. 9Co 1119/2010-65, takto:
Výrok
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění
Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud s poukazem na ustanovení § 254 odst. 5 občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“) odmítl odvolání povinné proti usnesení z 24. 7. 2009, č. j. 51E 756/2009-8, kterým okresní soud nařídil výkon rozhodnutí, podala povinná dovolání. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb., a čl. II Přechodných ustanovení, bod 7, zákona č. 404/2012 Sb.). Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. l zákona č. 99/1963 Sb. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Z ustanovení § 238a odst. 1 o. s. ř. plyne, že od 1. 7. 2009 již není dovolání přípustné proti usnesením odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce). Jestliže v souzené věci krajský soud rozhodl o odvolání povinné 15. prosince 2010, dovolání proti tomuto rozhodnutí již není přípustné. Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. l věta první o. s. ř.), dovolání podle § 243b odst. 5, § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení odpovídá skutečnosti, že oprávněnému náklady, na jejichž náhradu by jinak měl právo, v tomto stádiu řízení podle obsahu spisu nevznikly (§ 243b odst. 5, věta první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. března 2013 JUDr. Vladimír Mikušek, v. r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.