20 Cdo 702/2021

Rubrum

20 Cdo 702/2021 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:21. 4. 2021 Spisová značka:20 Cdo 702/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:

20. CDO.702.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odklad právní moci Dotčené předpisy:§ 243 písm. b) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D EU Zveřejněno na webu:27. 5. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 702/2021-1375 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v právní věci žalobkyně První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s., se sídlem ve Velké Bíteši, Vlkovská 279, identifikační číslo osoby 00176109, zastoupené Mgr. Jiřím Černým, advokátem se sídlem v Praze 1, Karlovo náměstí 671/24, proti žalovaným 1) BESTER GENERACION UK LIMITED, se sídlem Suite 163 2 Lansdowne Row, Mayfair, London, W1J 6HL, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, registrační číslo (Company number) 08409842, a 2) BESTER GENERACIÓN S. L., se sídlem Calle Boabdil 4, Edificio Vega 6 (Parque Empresarial Vega del Rey), Camas, Sevilla, Španělské království, registrační číslo SE-83.389, oběma zastoupeným Mgr. Lukášem Nývltem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 583/15, o návrhu na odepření uznání cizozemského rozhodnutí, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. prosince 2020, č. j. 20 Co 265/2020-1246, t a k t o :

Výrok

Právní moc rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. prosince 2020, č. j. 20 Co 265/2020-1246, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalovaných podaném proti tomuto rozsudku.

Odůvodnění

: Žalované podaly dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně (dále „odvolací soud“) ze dne 7. 12. 2020, č. j. 20 Co 265/2020-1246, kterým odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou (dále „soud prvního stupně“) ze dne 22. 4. 2020, č. j. 7 C 78/2020-550, jímž soud prvního stupně vyslovil, že rozsudek („judgment“) vydaný The High Court of Justice Business and Property Courts of England and Wales (QBD) Technology and Construction Court ve sporu mezi žalobkyní a žalovanou 1) dne 7. února 2020, sp. zn. HT-2017-000330, a příkaz („order“) téhož soudu vydaný pod stejnou sp. zn. dne 27. února 2020 se podle ustanovení čl. 45 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, v České republice neuznává, a žalovaným uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni k rukám jejího právního zástupce do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 5 600 Kč; odvolací soud zároveň uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na nákladech odvolacího řízení částku ve výši 5 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. V dovolání žalované shodně navrhly, aby dovolací soud odložil právní moc napadeného rozhodnutí, neboť s ohledem na pravomocné odepření uznání cizozemského rozsudku a příkazu v České republice je závažně ohroženo právo žalované 1) na účinné vymožení pohledávky. V důsledku odepření uznání uvedených rozhodnutí totiž došlo k pravomocnému zamítnutí exekučních návrhů podaných žalovanou 1) vůči žalobkyni a společnosti PBS ENERGO. Existuje zcela reálné riziko, že se žalobkyně a společnost PBS ENERGO budou v době před rozhodnutím o dovolání účelově zbavovat svého majetku, aby vyloučily jeho případný postih v rámci exekuce, která by na jejich majetek mohla být vedena, pokud by žalované uspěly se svým dovoláním. Společnost PBS ENERGO, která spadá do stejného koncernu jako žalobkyně, již v průběhu minulého roku započala s právními a faktickými jednáními, kterými se snažila zbavit svého majetku, respektive jej převést na osobu, jíž by se případný výkon rozsudku a příkazu nikterak nedotkl. Žalobkyně rozhodla o vyplacení dividendy 150 000 000 Kč jedinému akcionáři společnosti PBS GROUP, a. s., a to navzdory existenci rozsudku a příkazu ukládajícího žalobkyni a potažmo společnosti PBS ENERGO uhradit částku přesahující 600 000 000 Kč, to vše za situace, kdy výsledek hospodaření žalobkyně za rok 2019 činil 180 178 174,71 Kč a finanční prostředky na jejích účtech ke konci roku 2019 činily 132 910 000 Kč. Vyplacením dividendy by se žalobkyně zbavila pravděpodobně téměř veškerého aktuálního zůstatku na svých bankovních účtech. Vzhledem k těmto skutečnostem soud prvního stupně usnesením ze dne 17. 7. 2020, č. j. 7 C 78/2020-832, rozhodl o nařízení předběžného opatření, kterým žalobkyni uložil povinnost zdržet se vyplacení dividendy ve výši 150 000 000 Kč ve prospěch jejího jediného akcionáře, společnosti PBS GROUP; toto předběžné opatření však v souladu s § 77 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zaniklo patnáctým dnem po právní moci rozhodnutí o odepření uznání vydaného v tomto řízení. Uvedené skutečnosti podle názoru žalovaných vzbuzují důvodnou obavu, že se společnosti ze skupiny PBS (žalobkyně, PBS ENERGO a PBS GROUP) připravují na provedení takových právních a faktických jednání se svým majetkem (případně je již provedly), která ve svém důsledku mohou podstatným způsobem snížit míru uspokojení pohledávky přiznané žalované 1) cizozemským rozsudkem a příkazem v exekučním řízení, případně mohou takové exekuční řízení učinit zcela neúčelným. Odklad právní moci by umožnil žalovaným dosáhnout nařízení předběžného opatření, kterým by byla žalobkyni a/nebo společnosti PBS ENERGO uložen zákaz zdržet se dispozic s jejich majetkem, shledá-li soud nařízení takového předběžného opatření důvodným. Nejvyšší soud postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 2. 2019, dále jen „o. s. ř.“. V souladu s § 243 písm. b) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud, aniž by předjímal výsledek dovolacího řízení, dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro odklad právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, a jeho právní moc proto odložil do právní moci rozhodnutí o dovolání.

Poučení

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 21. 4. 2021 JUDr. Aleš Zezula předseda senátu