20 Cdo 856/2006
V PLATNOSTINejvyšší soud odmítl dovolání manžela povinného proti rozhodnutí odvolacího soudu, které zamítlo odvolání proti nařízení exekuce. Soud uvedl, že manžel nemá právní zájem na odvolání, protože exekuce se týká pouze majetku povinné. Právní účel exekuce je stanoven exekutořem podle zákona, ne omezeným rozhodnutím soudu. Dovolání nebylo přípustné, protože rozhodnutí odvolacího soudu nebylo měnící ani potvrzující, a proto nevyhovuje podmínkám pro jeho napadnutí.
Rubrum
20 Cdo 856/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné S. e., a. s., proti povinné D. K., pro 107.976,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 1 ENc 924/2004, o dovolání R. K. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 2005, č.j. 9 Co 1003/2005-26, takto:
Výrok
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění
: V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud odmítl podle ustanovení § 218 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“), odvolání, jímž R. K., manžel povinné, napadl usnesení ze dne 27. 8. 2004, č.j. 1 ENc 924/2004-11, kterým Okresní soud v Bruntále nařídil podle platebního rozkazu Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 11. 2003, sp. zn. 7 Cm 171/2002, k vydobytí pohledávky 107.976,90 Kč s příslušenstvím na majetek povinné exekuci, jejímž provedením pověřil Mgr. Č. B., soudního exekutora. Odvolací soud uzavřel, že ve fázi nařízení exekuce jsou účastníky řízení pouze oprávněná a povinná. Postižení věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot patřících do společného jmění povinné a jejího manžela, z usnesení o nařízení exekuce nevyplývá, neboť způsob jejího provedení stanoví exekučním příkazem exekutor (§ 36 odst. 1, 2, § 44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“). Osobou oprávněnou k odvolání proti usnesení o nařízení exekuce se R. K. nestal ani tím, že exekutor vydal usnesení, jímž ho podle § 94 odst. 3 o.s.ř. přibral do exekučního řízení. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal R. K. dovolání, jímž oponuje závěru o nedostatku své legitimace k řádnému opravnému prostředku. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Z ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř. přípustnost dovolání nevyplývá, jelikož jím napadené usnesení (navíc nemeritorní – k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné pod č. 61 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998, příp. usnesení téhož soudu ze dne 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997 pod poř. č. 88) není rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím, a protože nejde o žádný z případů upravených v § 238 a § 238a o.s.ř., nelze přípustnost dovolání opřít ani o tato ustanovení. Rovněž ustanovení § 239 odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. není k založení přípustnosti dovolání použitelné, jelikož usnesení, jímž odvolací soud odmítá odvolání (z důvodu uvedeného v § 218 písm. b/ o.s.ř.), ve výčtu rozhodnutí, proti nimž je dovolání přípustné, uvedeno není. Nejvyšší soud proto dovolání R. K. odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.), aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení (§ 241b odst. 2 o.s.ř.). O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. ledna 2007 JUDr. Pavel Krbek, v. r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (4)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.