20 Cdo 878/99
V PLATNOSTINejvyšší soud zastavil dovolací řízení ve věci o zrušení společného nájmu bytu, protože jeden z účastníků zemřel během řízení. Soud se opřel o § 107 odst. 1 o.s.ř., podle něhož je řízení zastaveno, pokud jeho výsledek závisí na existenci účastníka, jehož smrt zruší základní podmínku pro řízení. Zemřelý účastník byl jedním ze spoluvlastníků práva společného nájmu, jehož smrt způsobila automatické přecházení nájmu na druhého manžela podle § 707 odst. 1 obč. zák. Rozhodnutí bylo zastaveno bez dalšího jednání, protože výsledek řízení by byl bez významu.
Rubrum
20 Cdo 878/99 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce J. J., zemřelého dne 24. února 2000, proti žalované I. J., o zrušení společného nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 5 C 54/98, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. ledna 1999, č.j. 23 Co 738/98-57, takto:
Výrok
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění
: Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 26. ledna 1999, č.j. 23 Co 738/98-57 potvrdil rozsudek ze dne 30. září 1998, č.j. 5 C 54/98-31, kterým Okresní soud v Příbrami zrušil právo společného nájmu účastníků ke specifikovanému bytu, výlučným nájemcem určil žalobce a žalované uložil povinnost byt vyklidit do patnácti dnů po zajištění náhradního bytu. Po té, co žalovaná (zastoupená advokátkou) podala proti rozhodnutí odvolacího soudu včasné dovolání, žalobce - dne 24. února 2000 - zemřel. Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2000 - dále jen „o.s.ř.\" (srov. část dvanáctou, hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Podle ustanovení § 107 odst. 1 o.s.ř., které se uplatní i v dovolacím řízení (§ 243c o.s.ř.), jestliže účastník ztratí způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení pravomocně skončí, posoudí soud podle povahy věci, zda má řízení zastavit nebo přerušit, anebo zda v něm může pokračovat. Zastavení řízení - vedle případu výslovně zmíněného v § 107 odst. 2 o.s.ř. - přichází v úvahu tam, kde určení právního vztahu je spojeno s existencí určitého účastníka, jehož lze charakterizovat hmotněprávně, takže bez jeho existence by řízení nejen ztratilo jakýkoli význam, ale nebylo by vůbec možno je vést. Rozhodnutí soudu o zrušení práva společného nájmu bytu a o tom, kdo z rozvedených manželů bude byt dále užívat jako nájemce (srov. § 705 odst. 1 a 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.\"), předpokládá existenci účastníků řízení, jejichž vymezení je dáno hmotným právem (zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a občanským zákoníkem). Účastníky jsou fyzické osoby, jejichž manželství bylo pravomocně rozvedeno a které se za podmínek uvedených v § 703 odst. 1, 3 nebo § 704 odst. 1 obč. zák. staly subjekty právního vztahu společného nájmu bytu. V tomto právním vztahu nemá žádný z jeho subjektů právního nástupce, neboť zemře-li jeden z nich, stává se jediným nájemcem bytu pozůstalý manžel (§ 707 odst. 1 obč. zák.). Důsledkem smrti (ztráty způsobilosti být účastníkem řízení ve smyslu § 19 o.s.ř.) účastníka řízení o zrušení práva společného nájmu bytu podle § 705 odst. 1 obč. zák. je proto zastavení řízení (zemře-li účastník v průběhu řízení před soudem prvního stupně nebo v průběhu řízení odvolacího, platí, že pozůstalý /bývalý/ manžel se stane jediným nájemcem bytu /§ 707 odst. 1 ve spojení s 853 obč. zák./, zemře-li účastník po podání dovolání, úprava původního právního vztahu se odvíjí od /pravomocného/ rozhodnutí odvolacího soudu). Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 o.s.ř.), dovolací řízení zastavil (§ 243c, § 107 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 26. dubna 2001 JUDr. Pavel K r b e k, v. r předseda senátu