20 Cdo 960/2010
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo potvrzeno nařízení exekuce, se odmítá. Dovolání v exekučních věcech již není přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nařízení exekuce, podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009.
Citované zákony (5)
Plný text
20 Cdo 960/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněného K. K., zastoupeného Dr. Vítem Horáčkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Husova 5, proti povinnému D. B., zastoupenému JUDr. Vladimírem Kostkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Těšnov 1/1059, pro 1.182.500.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 49 Nc 651/2009, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. listopadu 2009, č. j. 19 Co 491/2009 - 86, takto: Dovolání se odmítá. Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.): Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 14. 7. 2009, č. j. 49 Nc 651/2009 - 18, nařídil podle § 44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, exekuci pravomocného a vykonatelného rozhodčího nálezu rozhodčího soudu Mezinárodní obchodní komory v Paříži, vydaného v Curychu, ve Švýcarsku, dne 15. května 2009 v rozhodčím řízení č. j. 14677/AVH/CCO/JRF/GZ, k vymožení povinnosti povinného zaplatit oprávněnému k rukám jeho právního zástupce 1.182.500.000,- Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů rozhodčího řízení spočívajících v nákladech právního zastoupení ve výši 29.472.849,- Kč, náhradu rozhodčího řízení v částce 310.000,- USD, uhradit oprávněnému náklady právního zastoupení v exekučním řízení a soudnímu exekutorovi pověřenému provedením exekuce náklady exekuce; provedením exekuce byla pověřena soudní exekutora JUDr. Jana Tvrdková, Exekutorský úřad Praha 4. Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 11. 2009, č. j. 19 Co 491/2009 - 86, k odvolání povinného usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž se domáhal zrušení usnesení soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 12., části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a s ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 27. listopadu 2009, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009, a neshledal je přípustným. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Ve věcech výkonu rozhodnutí (v exekučních věcech) lze dovolání podat jen v případech uvedených v § 238a odst. 1 písm. c) až f) o. s. ř. S účinností od 1. 7. 2009 již toto ustanovení s možností podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), nepočítá [srov. § 238a odst. 1 písm. c) ve znění účinném do 30. 6. 2009]. Nejvyšší soud ČR proto dovolání povinného podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. března 2010 JUDr. Olga Puškinová , v. r. předsedkyně senátu