20 Ncu 102/2021
V PLATNOSTINávrh na uznání německého rozsudku o rozvodu manželství Nejvyšší soud posoudil a rozhodnutí cizího soudu uznal na území České republiky. Soud shledal, že rozvod je v souladu s § 755 občanského zákoníku a že skutkový základ byl zjištěn způsobem vyhovujícím českému právnímu řádu. Uznání nebránily žádné překážky podle § 15 zákona o mezinárodním právu soukromém, přičemž návrh podala oprávněná účastnice. Náklady řízení nese navrhovatelka podle § 140 odst. 1 občanského soudního řádu.
Rubrum
20 Ncu 102/2021-9 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou E. B., narozenou, bytem v XY, Spolková republika Německo, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o:
Výrok
Rozsudek Okresního soudu Bad Mergentheim, Oddělení pro věci rodinné, Spolková republika Německo, ze dne 12. 10. 1995, sp. zn. 1 F 160/94, jímž bylo rozvedeno manželství M. T. a E. T., rozené J., nyní B, uzavřené dne 13. 10. 1989 před oddávajícím orgánem Güntersleben, Spolková republika Německo, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění
Okresní soud Bad Mergentheim, Oddělení pro věci rodinné, Spolková republika Německo, k návrhu (žalobě) manželky rozvedl posuzované manželství, zjistil-li po provedeném řízení, že manželé se vzájemně odcizili, a neshledal-li předpoklady pro obnovení jejich společného soužití. Soud dále rozhodl o poměrech dcery manželů AAAAA (pseudonym), narozené XY, tak, že dítě svěřil do péče matky. Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedené rozhodnutí cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“). K uznání předložené rozhodnutí nabylo podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS. Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS. Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení. Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením. V Brně dne 3. 11. 2021 JUDr. Aleš Zezula předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.