20 Ncu 113/2022
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že rozsudek Okresního soudu Stuttgart-Bad Cannstatt ze dne 30. května 2001, kterým bylo rozvedeno manželství H. A. M. a K. M., se uznává na území České republiky. Soud tak učinil, protože cizí rozhodnutí splňuje podmínky pro uznání ve věcech manželských podle českého práva.
Citované zákony (2)
Rubrum
20 Ncu 113/2022-13 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou K. S., dříve M., narozenou dne XY, bytem XY, Spolková republika Německo, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o:
Výrok
Rozsudek Okresního soudu Stuttgart-Bad Cannstatt, Spolková republika Německo, ze dne 30. května 2001, sp. zn. 4 F 406/00, jímž bylo rozvedeno manželství H. A. M., narozeného dne XY a K. M., rozené Š., narozené dne XY, uzavřené dne 25. února 1994 před matričním úřadem ve Stuttgartu, Spolková republika Německo, zapsané v knize manželství matričního úřadu městské části města Brna, Brno-střed, ve svazku XIII/36, roč. -, str. 209, poř. č. 418, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění
Okresní soud Stuttgart-Bad Cannstatt, Spolková republika Německo, rozvedl posuzované manželství. Za situace, kdy bylo manželství nenávratně rozvráceno, je ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“). Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS. Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky. V dané věci nejde o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS. Protože cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl. Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením. V Brně dne 7. 12. 2022 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.