20 Ncu 18/2021

Rubrum

20 Ncu 18/2021-9 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelem M. J., narozeným XY, bytem v XY, zastoupeným obecnou zmocněnkyní H. J., narozenou XY, bytem XY, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o:

Výrok

Rozsudek Vrchního soudu okresu Columbia, soud pro rodinné záležitosti, záležitosti rodinných vztahů, Washington D. C., Spojené státy americké, ze dne 7. září 2011, sp. zn. 2011 DRB 2186, jímž bylo rozvedeno manželství M. J. a

I. P. F. U., uzavřené dne 29. června 2001 před oddávajícím orgánem v La Paz, Bolívie, registrované tamtéž v kanceláři č. 210102, v knize č. 1-2001, registrační číslo 43, č. l. 43, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.

Odůvodnění

Vrchní soud okresu Columbia, soud pro rodinné záležitosti, záležitosti rodinných vztahů, Washington D. C., Spojené státy americké, k návrhu manželky rozvedl posuzované bezdětné manželství, zjistil-li po provedeném řízení, že manželé se vzájemně odcizili, a neshledal-li předpoklady pro obnovení jejich společného soužití. Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“). K uznání předložený rozsudek nabyl podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS. Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatel byl v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS. Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatel domáhá, koresponduje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení. Náklady řízení platí navrhovatel (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením. V Brně dne 23. 3. 2021 JUDr. Aleš Zezula předseda senátu