20 Ncu 23/2023
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že rozsudek Druhého rodinného soudu v Tarsusu, Turecká republika, ze dne 16. března 2021, jímž bylo rozvedeno manželství navrhovatelky, se uznává na území České republiky. Soud shledal, že cizí rozhodnutí vyhovuje podmínkám pro uznání ve věcech manželských podle českého práva.
Citované zákony (2)
Rubrum
20 Ncu 23/2023-8 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou I. B., rozenou I. J., dříve B., narozenou dne XY, bytem XY, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o:
Výrok
Rozsudek Druhého rodinného soudu v Tarsusu, Turecká republika, ze dne 16. března 2021, s právní mocí ke dni 29. listopadu 2022, sp. zn. 2021/222, jímž bylo rozvedeno manželství navrhovatelky a E. B., narozeného dne XY, uzavřené dne 16. října 2014 v Tarsusu, Turecká republika, zapsané i v knize matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, ve svazku ZM/IX/6, ročník 2021, strana 225, pořadové číslo 513, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění
Druhý rodinný soud v Tarsusu, Turecká republika, rozvedl posuzované manželství. Z manželství se nenarodilo žádné dítě. Za situace, kdy bylo manželství nenávratně rozvráceno, je ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“). Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS. Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky. V dané věci nejde o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS. Protože cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství při vstupu do tohoto řízení. Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením. V Brně dne 22. 2. 2023 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.