20 Ncu 25/2023
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že rozsudek Vrchního soudu Britské Kolumbie ve Vancouveru ze dne 15. 7. 1999, jímž bylo rozvedeno manželství navrhovatelky, se uznává na území České republiky. Soud dospěl k závěru, že cizí rozhodnutí splňuje podmínky pro uznání ve věcech manželských podle českého práva.
Citované zákony (4)
Rubrum
20 Ncu 25/2023-13 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou K. M., rozenou J., za účasti Nejvyššího státního zastupitelství ČR, t a k t o :
Výrok
Rozsudek Vrchního soudu Britské Kolumbie ve Vancouveru, Kanada (Supreme Court of British Columbia), ze dne 15. 7. 1999, s právní mocí ke dni 15. 8. 1999, spisová značka D110399, jímž bylo rozvedeno manželství, které uzavřela K. J. a P. M. dne 9. 12. 1995 před oddávajícím orgánem ve Vancouveru, Kanada, zapsané též v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, okres Brno-město, ve svazku XIII/55, roč. neuveden, strana 135, poř. č. 270, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění
: Rozsudkem Vrchního soudu Britské Kolumbie ve Vancouveru, Kanada (Supreme Court of British Columbia), ze dne 15. 7. 1999, s právní mocí ke dni 15. 8. 1999, spisová značka D110399, bylo z podnětu paní K. M., rozené J., rozvedeno její manželství, které uzavřela dne 9. 12. 1995 ve Vancouveru, Kanada, s panem P. M. Z rozsudku plyne, že z manželství se narodila v době rozvodu nezletilá dcera AAAAA (pseudonym), jež byla svěřena do péče matce, přičemž součástí rozsudku je i úprava výživného a styku otce s dítětem. Rozsudek o rozvodu nabyl právní moci ke dni 15. 8. 1999. Nejvyšší soud konstatuje, že ve výroku uvedené rozhodnutí cizího soudu je v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém). Uznání předloženého rozsudku nebrání ani žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb. byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu státním občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 zákona č. 91/2012 Sb. Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno v souladu s vyjádřením Nejvyššího státního zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení. Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením. V Brně dne 9. 8. 2023 JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.