20 Ncu 36/2020

Rubrum

20 Ncu 36/2020-7 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou I. J. H., narozenou XY, bytem XY, Spojené státy americké, zastoupenou obecnou zmocněnkyní M. S., narozenou XY, bytem XY, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o:

Výrok

Rozsudek okresního soudu, oddělení Knox, se sídle v Rocklandu, stát Maine, Spojené státy americké (District Court, Division of Knox, located in Rockland), ze dne 11. 12. 2002, sp. zn. ROC-FM-02-246, jímž bylo rozvedeno manželství A. L. B. a

I. J. H., rozené J., uzavřené dne 22. 8. 1999 před příslušným oddávajícím orgánem ve městě Camden, stát Maine (Spojené státy americké), se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.

Odůvodnění

Okresní soud, oddělení Knox, se sídle v Rocklandu, stát Maine (Spojené státy americké), k návrhu (žalobě) manželky rozvedl posuzované bezdětné manželství, zjistil-li po provedeném řízení, že manželé se vzájemně odcizili, a neshledal-li předpoklady pro obnovení jejich společného soužití. Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“). K uznání předložený rozsudek nabyl podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS. Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS. Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení. Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením. V Brně dne 7. 4. 2020 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu