20 Ncu 76/2026

Rubrum

20 Ncu 76/2026-41 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelem J. P. H., zastoupeným JUDr. Monikou Rutlandovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Panská 895/6, t a k t o:

Výrok

Rozsudek Vyššího soudu Kalifornie, okres Los Angeles (Superior Court of California, County of Los Angeles), Spojené státy americké, ze dne 7. 8. 2018, sp. zn. 18STPT01762, jímž bylo určeno rodičovství J. P. H. a

I. T. F. k AAAAA (pseudonym), se uznává, pokud jde o určení otcovství na území České republiky.

Odůvodnění

Vyšší soud Kalifornie, okres Los Angeles (Superior Court of California, County of Los Angeles), Spojené státy americké, rozsudkem ze dne 7. 8. 2018, sp. zn. 18STPT01762, rozhodl, že J. P. H. a I. T. F. se prohlašují za zákonné rodiče jakéhokoliv dítěte, které porodí M. E. J. (náhradní matka) po 19. 1. 2018 a před 19. 11. 2018. Dne 8. 10. 2018 se náhradní matce narodila AAAAA, přičemž jako rodiče dítěte jsou v rodném listu vydaném Ministerstvem státních zdravotních služeb, stát Texas, Spojená státy americké, uvedení navrhovatel a I. T. F. (manžel navrhovatele). K uznání předložené rozhodnutí cizího soudu je v souladu s ustanovením § 776 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) i s jeho ustanovením § 804, jenž pamatuje na případy náhradního mateřství. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“). Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS. Ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a současně bylo zjištěno, že navrhovatel byl v době vydání rozhodnutí o určení rodičovství občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS. V nálezu ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. I. ÚS 3226/16, Ústavní soud formuloval právní názor, podle něhož neuznání cizího rozhodnutí, kterým bylo určeno rodičovství k dítěti dvou osob stejného pohlaví v situaci, v níž už rodinný život byl mezi nimi fakticky i právně konstituován formou náhradního mateřství, z důvodu, že české právo neumožňuje rodičovství dvou osob stejného pohlaví, je v rozporu s nejlepším zájmem dítěte chráněným čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. V případě, že mezi osobami rodinný život, vzniklý na legální bázi, již existuje, je povinností všech orgánů veřejné moci jednat tak, aby se tento vztah mohl rozvíjet, a musí být respektovány právní záruky, které chrání vztahy dítěte a jeho rodiče. Nejvyšší soud si je vědom pozdějšího nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 6/20, ten se však týká osvojení dítěte registrovanými partnery (§ 63 ZMPS), nikoliv určení otcovství (§ 55 ZMPS), a podle názoru Nejvyššího soudu proto jeho závěry nelze na nyní řešenou věc aplikovat. Neshledal tak žádné relevantní důvody pro odmítnutí uznaní rozsudku. Nejvyšší soud proto návrhu vyhověl a výše uvedený rozsudek uznal. Náklady řízení platí navrhovatel (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením. V Brně dne 18. 8. 2026 JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu