20 Ncu 86/2023
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že uznává rozhodnutí Obecného soudu, oddělení pro mladistvé, správní oblast Wood, stát Ohio, Spojené státy americké, ze dne 13. prosince 2022, jímž bylo určeno rodičovství dvou navrhovatelů k nezletilému dítěti. Soud tak učinil v souladu s českým právním řádem a s ohledem na nejlepší zájem dítěte, přičemž konstatoval, že neuznání takového rozhodnutí by bylo v rozporu s Úmluvou o právech dítěte.
Citované zákony (3)
Rubrum
20 Ncu 86/2023-10 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly, o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovateli 1) J. P,, narozeným dne XY, bytem v XY, a 2) R. S., narozeným dne XY, bytem v XY, oba zastoupeni Mgr. Petrem Kallou, advokátem se sídlem v Praze 6, Slavíčkova č. 372/2, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o:
Výrok
Rozhodnutí Obecného soudu, oddělení pro mladistvé, správní oblast Wood, stát Ohio, Spojené státy americké, ze dne 13. prosince 2022, sp. zn. 2022 JISLD 1144, jímž bylo určeno rodičovství obou navrhovatelů k nezletilému dítěti specifikovanému jako dosud nenarozená AAAAA (pseudonym), se uznává, pokud jde o určení rodičovství, na území České republiky.
Odůvodnění
Obecný soud, oddělení pro mladistvé, správní oblast Wood, stát Ohio, Spojené státy americké, ke společnému návrhu J. P. a R. S. rozhodl ve věci rodičovství k nezletilému dítěti, jež je v rozsudku specifikované jako dosud nenarozená AAAAA (pseudonym). Z osvědčení o živě narozeném dítěti se podává, že nezletilým dítětem uvedeným v rozsudku o určení rodičovství je AAAAA (pseudonym), narozená dne XY v XY, Spojené státy americké (dále též jen „dítě“), a to gestační matce K. M. (dále též jen „gestační matka“). Z uznávaného rozhodnutí vyplývá, že dítě není genetickým dítětem gestační matky, a že je genetickým dítětem R. S., přičemž soud určil jako zákonné rodiče dítěte oba navrhovatele. K uznání předložené rozhodnutí cizího soudu je v souladu s ustanovením § 776 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) i s jeho ustanovením § 804, jenž pamatuje na případy náhradního mateřství. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 ve spojení s § 55 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“). Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS. Ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníky řízení a současně bylo zjištěno, že oba navrhovatelé byli v době vydání rozhodnutí o určení rodičovství občany České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS. V nálezu ze dne 29. června 2017, sp. zn. I. ÚS 3226/16, Ústavní soud formuloval právní názor, podle něhož neuznání cizího rozhodnutí, kterým bylo určeno rodičovství k dítěti dvou osob stejného pohlaví v situaci, v níž už rodinný život byl mezi nimi fakticky i právně konstituován formou náhradního mateřství, z důvodu, že české právo neumožňuje rodičovství dvou osob stejného pohlaví, je v rozporu s nejlepším zájmem dítěte chráněným čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. V případě, že mezi osobami rodinný život, vzniklý na legální bázi, již existuje, je povinností všech orgánů veřejné moci jednat tak, aby se tento vztah mohl rozvíjet, a musí být respektovány právní záruky, které chrání vztahy dítěte a jeho rodiče. Nejvyšší soud si je vědom novějšího nálezu Ústavního soudu ze dne 15. prosince 2020, sp. zn. Pl.ÚS 6/20, ten se však týká osvojení dítěte registrovanými partnery (§ 63 ZMPS), nikoliv určení otcovství (§ 55 ZMPS), a podle názoru Nejvyššího soudu proto jeho závěry nelze na nyní řešenou věc aplikovat. Nejvyšší soud proto návrhu vyhověl a výše uvedené rozhodnutí uznal, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství při vstupu do tohoto řízení. Náklady řízení platí navrhovatelé (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením. V Brně dne 21. 6. 2023 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.