Nejvyšší soud · Usnesení

20 Nd 238/2005

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2006-01-26 · ECLI:CZ:NS:2006:20.ND.238.2005.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud zamítl návrh na přikázání věci jinému soudu téhož stupně, protože nebyly splněny podmínky vhodnosti podle § 12 odst. 2 o.s.ř. Soud uvedl, že přikázání věci jinému soudu je výjimečné a vyžaduje závažné důvody, které zde chyběly. Zřetelně upozornil na zásadu zákonného soudního příslušnosti podle čl. 38 Listiny. Rozhodnutí bylo založeno na vyváženém ohledání zájmů účastníků a možností využití dožádání podle § 39 o.s.ř.

Rubrum

20 Nd 238/2005 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Vladimíra Mikuška v právní věci žalobkyně E. B., zastoupené advokátkou, proti žalovanému L. P., o určení neplatnosti darovací smlouvy, vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 3 C 243/2005, o návrhu na delegaci vhodnou, takto:

Výrok

Věc vedená u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 3 C 243/2005 se nepřikazuje Městskému soud v Brně.

Odůvodnění

: Žalovaný ve svém podání ze dne 29.11.2005 navrhl, aby věc vedená u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 3 C 243/2005 byla přikázána „k brněnskému soudu“, a to vzhledem k jeho nepříznivému zdravotnímu stavu, jenž mu neumožňuje osobní účast na jednání u Okresního soudu v Domažlicích. Žalobkyně s přikázáním nesouhlasí. Navrhla soudu vyžádání zdravotní dokumentace žalovaného a uvedla, že žalovaný „vlastní a řídí motorové vozidlo“, přičemž jeho zdravotní stav mu nebránil v dřívějších návštěvách D.; žalobkyně dále podotkla, že má rovněž závažné zdravotní obtíže a „přesto“ nežádá o delegaci dané věci „do P.“. Podle ustanovení § 12 odst. 2 o.s.ř může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu tohoto ustanovení mohou být rozmanité; za rozhodné jsou pokládány především ty, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému soudu však lze přistoupit jen výjimečně, z důvodů závažných, neboť představuje výjimku z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod). Proto je zakotveno právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k tomu, kterému soudu má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z jejich pohledu; rozhodnutím o delegaci totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého účastníka projevil zásadně nepříznivě. Z těchto hledisek, přihlížeje též k možnostem, jež skýtá ustanovení § 39 o.s.ř. upravující institut tzv. dožádání, dospívá Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o.s.ř.), k závěru, že přikázat věc jinému soudu odůvodnitelné není, v důsledku čehož návrhu na delegaci nevyhověl. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. ledna 2006 JUDr. Pavel Krbek, v. r. předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.