21 Cdo 1047/2017
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobkyně proti usnesením Krajského soudu v Praze nejsou přípustná, neboť jsou v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Dovolání byla odmítnuta, protože nebyly shledány důvody pro odlišné posouzení rozhodné právní otázky.
Citované zákony (3)
Plný text
21 Cdo 1047/2017; 21 Cdo 1044/2017 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 4. 2017 Spisová značka:21 Cdo 1047/2017; 21 Cdo 1044/2017 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 243c odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:14. 7. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 1044, 1047/2017 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Jiřího Doležílka v právní věci žalobkyně IKL a.s., se sídlem v Praze 6, Na Kocínce č. 210/3, IČO 264 82 959, zastoupené Beatrijs Heyninck, evropskou advokátkou se sídlem v Praze 6, Na Kocínce č. 210/3, proti žalovanému 1) J. B., 2) M. B., oběma zastoupeným JUDr. Mojmírem Ježkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Betlémské náměstí č. 351/6, a 3) Ing. M. B., zemřelému dne 4. dubna 2013, o návrhu na obnovu řízení a ustanovení opatrovníka, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 8 C 254/2010, o dovoláních žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. září 2016 č. j. 28 Co 422/2016-260 a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. září 2016 č. j. 28 Co 423/2016-262, takto:
I. Dovolání se odmítají.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2016 č. j. 28 Co 422/2016-260 a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2016 č. j. 28 Co 423/2016-262 nejsou přípustná podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť obě rozhodnutí odvolacího soudu jsou v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce přerušení řízení vedeného proti neznámým dědicům do skončení řízení o zůstavitelově dědictví srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2008 sp. zn. 21 Cdo 5145/2007, uveřejněné pod č. 70, roč. 2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Nejvyšší soud České republiky proto obě dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. dubna 2017 JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (4)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.