Nejvyšší soud · Usnesení

21 Cdo 1102/2015

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2015-04-10 · ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.1102.2015.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze, týkající se určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, se odmítá. Rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu ohledně posouzení intenzity porušení pracovních povinností.

Citované zákony (3)

Plný text

21 Cdo 1102/2015 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobce Ing. Z. Z., zastoupeného Mgr. Klárou Voznicovou, advokátkou se sídlem v Kyjově, Komenského č. 2120, proti žalovanému Českému vysokému učení technickému v Praze, se sídlem v Praze 6, Zikova č. 1903/4, IČO 684 07 700, zastoupenému Mgr. Martinem Janečkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Vodičkova č. 30, o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 19 C 125/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. října 2014 č.j. 23 Co 333/2014-149, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Martina Janečka, advokáta se sídlem v Praze 1, Vodičkova č.

30. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.): Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1.10.2014 č.j. 23 Co 333/2014-149 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. např. právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 3019/2000, uveřejněný pod č. 56 v časopise Soudní judikatura, roč. 2003, rozsudek býv. Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 1992, sp. zn. 6 Cdo 1/92, uveřejněný pod č. 52 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1994, a rovněž právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.2.2001 sp.zn. 21 Cdo 735/2000, který byl uveřejněn v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. C 198, sv. 2 k otázce posouzení intenzity porušení pracovních povinností) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 10. dubna 2015 JUDr. Zdeněk Novotný předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (4)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.