21 Cdo 1530/2006
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky zastavil dovolací řízení ve věci dědictví po zemřelé ženě, jejíž majetek byl připisován manželovi jako jedinému dědici podle zákona. Soud uznal, že žalobkyně, sestra zemřelé, neměla právní zájem na podání odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Důvodem bylo, že žalobkyně nebyla účastnicí dědického řízení a neměla právní základ pro podání odvolání. Rozhodnutí bylo zastaveno na základě § 243b odst. 4 věty druhé o.s.ř., protože dovolání bylo zcela zpět vzato.
Rubrum
21 Cdo 1530/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci dědictví po J. P., zemřelé, za účasti W. P., vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. D 24/2000, o dovolání I. S., zastoupené, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. února 2004, č.j. 24 Co 25/2004-57, takto:
Výrok
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění
: Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 26.4.2000, č.j. D 24/2000-35, určil obecnou cenu majetku J. P., zemřelé (dále též jen „zůstavitelka“), částkou 2.291.107,50 Kč, výši dluhů zůstavitelky částkou 558,- Kč a čistou hodnotu dědictví po zůstavitelce částkou 2.290.549,50 Kč“; potvrdil, že „veškerý majetek zůstavitelkou zanechaný tj. vzhledem k celku 22/32 rodinného domu čp. 168 s 22/32 st. pč. 346 (220 m2) a zahrady č. parc. 347 (457 m2) a st. pč. 347/2 (20 m2), zapsaných na LV č. 62 pro k.ú. L. u Katastrálního úřadu pro m. P. nabyl pozůstalý manžel W. P.“; určil odměnu soudní komisařky, notářky částkou 14.670,- Kč a náhradu jejích hotových výdajů částkou 13,80 Kč. Odvolání I. S. proti tomuto usnesení soudu prvního stupně Městský soud v Praze usnesením ze dne 27.2.2004, č.j. 24 Co 25/2004-57, odmítl. Vycházel ze závěru, že „zůstavitelka zemřela bezdětná“; že „její rodiče již nežili“; že „v době úmrtí byla vdaná a jejím manželem byl W. P., který jediný s ní žil ve společné domácnosti“; že „závěť nezanechala“; že „v důsledku těchto skutečností nastalo dědění ze zákona podle § 474 obč. zákoníku, podle něhož nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé skupině manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele“; že „pozůstalý manžel W. P. byl jediným dědicem zůstavitelky, jemuž bylo napadeným usnesením potvrzeno dědictví podle § 481 o.z. (§ 175q odst. 1 písm. a/ o.s.ř.)“; že „uvedené usnesení nabylo právní moci dne 26.5.2000“; že „odvolatelka, která je sestrou zůstavitelky, nebyla účastnicí předmětného dědického řízení“ a že „jí tudíž nepřísluší právo podávat odvolání do rozhodnutí, která byla soudem v tomto řízení učiněna“. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala I. S. dovolání. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 8.11.2005 vzala I. S. své dovolání proti usnesení odvolacího soudu zpět. Protože dovolání bylo vzato zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) podle ustanovení § 243b odst. 4 věty druhé o.s.ř. (ve znění účinném do 31.12.2000 – srov. bod 12., 15. a 17. Části dvanácté, Hlavy I zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) dovolací řízení zastavil. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 15. února 2007 JUDr. Roman Fiala, v. r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.