21 Cdo 1946/2002
V PLATNOSTINejvyšší soud zamítl dovolání žalobce proti rozsudku krajského soudu, kterým byl potvrzen rozsudek okresního soudu. Soud uvedl, že dovolání není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř., protože napadený rozsudek nebyl výsledkem nesprávného vykládání zákona. Dovolání nebylo přípustné ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., protože se nejednalo o zásadní význam. Soud se opřel o § 243c odst. 2 o.s.ř., podle něhož usnesení o odmítnutí dovolání musí být odůvodněno.
Plný text
21 Cdo 1946/2002 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce L. F., zastoupeného advokátem, proti žalované M., a.s., zastoupené advokátkou, o 445.600,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 8 C 288/98, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. února 2002, č.j. 16 Co 16/2002-126, takto: Dovolání žalobce se odmítá. Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu Ostravě ze dne 6. 2. 2002, č.j. 16 Co 16/2002-126, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Opavě ze dne 12. 10. 2001, č.j. 8 C 288/98-99, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení § 237 odst.1 písm. b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst.1 písm. c) o.s.ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce - s ohledem na to, že v dovolání byl uplatněn, jak vyplývá z jeho obsahu, dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř. - zásadní význam (§ 237 odst. 3 o.s.ř.). Usnesení o odmítnutí tohoto dovolání proto není odůvodněno (§ 243c odst. 2 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 14. března 2003 JUDr. Mojmír Putna, v. r. předseda senátu