21 Cdo 2058/2012

Rubrum

21 Cdo 2058/2012 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 10. 2013 Spisová značka:21 Cdo 2058/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:

21. CDO.2058.2012.3 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolání Dotčené předpisy:§ 243b odst. 5 o. s. ř. ve znění do 31.12.2012 Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:11. 11. 2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 2058/2012 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce T-Mobile Czech Republic a. s. se sídlem v Praze 4, Tomíčkova č. 2144/1, IČO 64949681, zastoupeného JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2 - Vinohradech, Vinohradská č. 34/30, za účasti D. K., zastoupeného JUDr. Jiřím Horáčkem, o reklamaci na vyúčtování ceny za veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 10 C 67/2009, takto:

Výrok

I. Zpětvzetí dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. prosince 2010 č. j. 30 Co 3/2010-84 je neúčinné.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

O dovolání, které žalobce podal proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 12. 2010 č. j. 30 Co 3/2010-84, rozhodl Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 27. 8. 2013 č. j. 21 Cdo 2058/2012-141 tak, že dovolání zamítl; současně bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Podáním ze dne 25. 9. 2013 žalobce dovolacímu soudu sdělil, že své dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bere zcela zpět. Z ustanovení § 243b odst. 5 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád [ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním byl napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)], a z přiměřeného užití § 154 odst. 1 občanského soudního řádu (§ 243c odst. 1 o. s. ř.) vyplývá, že dovolatel může vzít své dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu zpět jen do té doby, dokud dovolací soud o dovolání ještě nerozhodl. V posuzovaném případě vzal žalobce své dovolání proti rozsudku odvolacího soudu zpět až v době, kdy o něm již bylo rozhodnuto. Protože za této situace takovýto procesní úkon nemůže mít účastníkem řízení sledovaný procesní následek, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací rozhodl, že zpětvzetí dovolání je neúčinné. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a účastníku D. K. žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. října 2013 JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu