Nejvyšší soud · Usnesení

21 Cdo 2576/2014

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2014-10-17 · ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.2576.2014.1

  1. NS 21 Cdo 2576/2014
  2. ÚS I.ÚS 4003/14
Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze není přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Soud potvrdil, že členství v bytovém družstvu a nájem družstevního bytu přechází na dědice, včetně státu v případě odúmrti.

Citované zákony (2)

Plný text

Podána ústavní stížnost. Výsledek US: odmítnuto Datum rozhodnutí US: 25.3.2015 21 Cdo 2576/2014 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Romana Fialy ve věci žalobce Lidového bytového družstva Praha 9, družstva se sídlem v Praze 9, Zákostelní č. 667/3, IČO 48030619, zastoupeného JUDr. Vlastimilou Kaufmannovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Na Pankráci č. 1618/30, proti žalované České republice - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v Praze 2, Rašínovo nábřeží č. 42, IČO 69797111, Územnímu pracovišti v hlavním městě Praze v Praze 2, Rašínovo nábřeží č. 42, o určení, že žalované náleží z důvodu zániku členství vypořádací podíl, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 41 C 191/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. února 2014 č.j. 64 Co 365/2013-94, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.): Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13.2.2014 č.j. 64 Co 365/2013-94 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Dovolací soud již dříve při svém rozhodování (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.12.2009 sp. zn. 21 Cdo 4498/2008, které bylo uveřejněno pod č. 9 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2011, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.1.2010 sp. zn. 21 Cdo 3452/2008, který byl uveřejněn pod č. 14 v časopise Soudní judikatura, roč. 2012, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.3.2010 sp. zn. 21 Cdo 723/2010 nebo rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 9.2.2011 sp. zn. 31 Cdo 316/2008, který byl uveřejněn pod č. 92 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2011) dospěl k závěru, že členství zůstavitele v bytovém družstvu a nájem družstevního bytu přechází "nejen na dědice, ale na každého, komu podle výsledku dědického řízení připadl členský podíl v družstvu", tedy i na stát, jemuž dědictví po zůstaviteli připadlo na základě tzv. odúmrti. Protože není důvodu, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 17. října 2014 JUDr. Ljubomír Drápal předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (5)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.