Nejvyšší soud · Usnesení

21 Cdo 316/2003

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2003-06-24 · ECLI:CZ:NS:2003:21.CDO.316.2003.1

  1. NS 21 Cdo 316/2003
  2. ÚS IV.ÚS 474/03
Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu, který potvrdil rozsudek okresního soudu o nároku na výplatu mzdy a odměny za pracovní časy. Soud se opřel o § 130 a § 7 odst. 2 zákoníku práce a o ustálenou judikaturu, podle níž byl nárok žalobce základním právním základem. Dovolání bylo považováno za zjevně bezdůvodné, protože žalovaná zpochybňovala pouze závěry odvolacího soudu, nikoli jeho právní úvahy. Soud uložil žalované, aby žalobci nahradila náklady na právní zastoupení ve výši 6.600 Kč.

Plný text

21 Cdo 316/2003 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce A. H., zastoupeného advokátkou, proti žalované Z. z. D. K., příspěvkové organizaci, zastoupené advokátem, o 176.784,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 6 C 133/2001, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. října 2002 č.j. 20 Co 98/2002-197, takto:

I. Dovolání žalované se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.600,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky. Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25.10.2002 č.j. 20 Co 98/2002-197, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 15.1.2002 č.j. 6 C 133/2001-162, je přípustné podle ustanovení § 237 odst.1 písm.b) o.s.ř. S přihlédnutím k tomu, že odvolací soud správně vyložil ustanovení § 130 a § 7 odst.2 zákoníku práce a že napadený rozsudek odvolacího soudu vychází z právního názoru dovolacího soudu (uvedeného v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11.10.2001 sp. zn. 21 Cdo 2905/2000, který byl uveřejněn pod č. 77 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2002) a z ustálené judikatury soudů (srov. zejména právní názor uvedený v Rozboru a zhodnocení rozhodování soudů o skončení pracovního poměru a o nárocích z toho vyplývajících, uveřejněném ve Sborníku stanovisek, závěrů, rozborů a zhodnocení soudní praxe, zpráv o rozhodování soudů a soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu III na str. 147 a v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28.6.2000 sp. zn. 21 Cdo 992/99, uveřejněném pod č. 126 v časopise Soudní judikatura, roč. 2000), a protože žalovaná zpochybňuje pouze tyto závěry odvolacího soudu, je dovolání žalované zjevně bezdůvodné (§ 243b odst.1 o.s.ř.). Usnesení o odmítnutí tohoto dovolání proto není odůvodněno (§ 243c odst.2 o.s.ř.). V dovolacím řízení vznikly žalobci v souvislosti se zastoupením advokátkou náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 6.525,- Kč (srov. § 3 odst.1 bod 5., § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15, § 16 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášky č. 49/2001 Sb.) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 75,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb. a č. 484/2000 Sb.), celkem ve výši 6.600,- Kč. Protože dovolání žalované bylo odmítnuto, dovolací soud jí podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. uložil, aby žalobci tyto náklady nahradila. Žalovaná je povinna přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokátky, která žalobce v tomto řízení zastupovala (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 24. června 2003 JUDr. Ljubomír Drápal,v.r. předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (3)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.