21 Cdo 338/2020

Rubrum

21 Cdo 338/2020 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 6. 2020 Spisová značka:21 Cdo 338/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:

21. CDO.338.2020.3 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Oprava rozhodnutí Dotčené předpisy:§ 164 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:2. 9. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 338/2020-191 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Mojmírem Putnou v právní věci žalobce I. J., narozeného XY, bytem v XY, proti žalované S. se sídlem v XY, IČO XY, zastoupené Mgr. Markem Svojanovským, advokátem se sídlem v Laškově, Dvorek č. 16, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 11 C 173/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. srpna 2019, č. j. 16 Co 69/2019-143, takto:

Výrok

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2020, č. j. 21 Cdo 338/2020-168 se ve výroku II. opravuje tak, že namísto nesprávně uvedeného „15 514 Kč“ se správně uvádí „29 514 Kč“.

Odůvodnění

Rozsudkem ze dne 18. 5. 2020, č. j. 21 Cdo 338/2020-168, Nejvyšší soud rozhodl tak, že: „I. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 8. 2019, č. j. 16 Co 69/2019-143 se mění tak, že rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 8. 2. 2019, č. j. 11 C 173/2018-110 se potvrzuje. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího a dovolacího řízení 15 514 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. Marka Svojanovského, advokáta se sídlem v Laškově, Dvorek č. 16.“ Po vyhlášení a doručení tohoto rozsudku zástupce žalované upozornil na „zjevnou nesprávnost“ při stanovení výše nákladů dovolacího řízení, kdy Nejvyšší soud měl opomenout připočíst zaplacený soudní poplatek ve výši 14 000 Kč a navrhl vydání opravného usnesení. Zároveň přiložil doklad o úhradě soudního poplatku z dovolání ve výši 14 000 Kč. Podle ustanovení § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci. Přestože judikatura Nejvyššího soudu je v těchto případech poměrně zdrženlivá k možnosti vydání opravného usnesení (srov. např. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 1. 2019, sp. zn. 28 Cdo 2822/2018), lze v tomto skutkově specifickém případě k nápravě formou opravného usnesení přistoupit. Podmínkou opravy rozsudku jsou pochybení zcela zřejmá, k nimž došlo zjevným a okamžitým selháním buď v duševní, nebo mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti došlo k vyhlášení nebo vyhotovení rozsudku, a jež jsou pro každého snadno poznatelná. Nemusí jít jen o chyby v psaní a počtech, ale i o chyby obdobného původu, jejichž zřejmost vyplývá zejména z porovnání výroku rozsudku s jeho odůvodněním, případně i z jiných souvislostí (rozhodnutí bývalého Nejvyššího soudu z 27. 9. 1968, sp. zn. 2 Cz 57/68, uveřejněné pod číslem 37/1969 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2000, sp. zn. 20 Cdo 879/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo 8, ročník 2000, pod číslem 89). Z odůvodnění opravovaného rozsudku (str. 10, poslední odstavec) vyplývá, že dovolací soud přiznal (hodlal přiznat) úspěšné žalované (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) veškeré náklady, potřebné k uplatnění jejích práv, že neshledal žádný důvod k jejich restrikci (např. z důvodu moderace podle ustanovení § 150 o. s. ř., nebo, že by dovodil neúčelnost některých výdajů), a tedy, že by nepřiznání zaplaceného soudního poplatku z dovolání jako nákladu řízení bylo důsledkem nesprávné aplikace právního předpisu, což by samozřejmě opravu rozhodnutí formou unesení podle ustanovení §164 o. s. ř. vylučovalo. Lze proto dovodit, že v tomto případě je opomenutí úhrady soudního poplatku důsledkem selhání při mechanické činnosti (kontrole spisu); jde tedy o jinou zjevnou nesprávnost, napravitelnou formou opravy. Dovolací soud proto k již vypočteným nákladům řízení ve výši 12 814 Kč připočetl daň z přidané hodnoty 21% (§ 151 odst. 2 o. s. ř.) a částku 14 000 Kč (prokázaná úhrada soudního poplatku z dovolání); celková výše nákladů řízení tak správně činí 29 514 Kč. Nejvyšší soud proto opravil rozsudek ze dne 18. 5. 2020, č. j. 21 Cdo 338/2020-168, tak, jak je ve výroku uvedeno (§ 164 o. s. ř., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 700/2001, uveřejněné pod číslem 49/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. 6. 2020 JUDr. Mojmír Putna předseda senátu