21 Cdo 3678/2008

Plný text

21 Cdo 3678/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny ve věci žalobce M. H., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému B. d., zastoupenému advokátem, o určení neplatnosti usnesení členské schůze o vyloučení žalobce z družstva, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. dubna 2003, č. j. 9 Cm 466/99-73 a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. února 2004, č. j. 8 Cmo 344/2003-122, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 Cm 47/2004, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. března 2008, č. j. 52 Cmo 45/2008-68, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.): Krajský soud v Brně usnesením ze dne 28.4.2003, č.j. 9 Cm 466/99-73, rozhodl, že „rozhodnutí členské schůze B. d.,

V. č., konané dne 8.6.1999 o vyloučení žalobce podle článku 4 odst. 3 stanov družstva je neplatné“ a rozhodl o nákladech řízení. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 17.2.2004, č.j. 8 Cmo 344/2003-122, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 29.11.2006, č.j. 29 Odo 1321/2004-147, dovolání žalovaného proti usnesení odvolacího soudu odmítl; současně rozhodl o nákladech dovolacího řízení. Krajský soud v Brně „rozsudkem“ ze dne 26.9.2007, č.j. 50 Cm 47/2004-43, žalobu pro zmatečnost zamítl; současně rozhodl o nákladech řízení. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 13. března 2008, č.j. 5 Cmo 45/2008-68, toto usnesení soudu prvního stupně ve výroku o věci samé potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. března 2008, č.j. 5 Cmo 45/2008-68, není přípustné podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. b/, § 238a odst. 2 a § 237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. b/, § 238a odst. 2 a § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.3.1998, sp. zn. 20 Cdo 382/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 107, ročník 1998; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.8.1999, sp. zn. 21 Cdo 2588/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 43, ročník 2000; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.5.2002, sp. zn. 20 Cdo 2114/2000, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 106, ročník 2002) a nemá tedy po právní stránce zásadní význam (§ 238a odst. 1 písm. b/, § 238a odst. 2 a § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.). Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 24. června 2009 JUDr. Roman Fiala, v. r. předseda senátu