Nejvyšší soud · Usnesení

21 Cdo 4089/2014

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2014-11-20 · ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.4089.2014.1

  1. NS 21 Cdo 4089/2014
  2. ÚS I.ÚS 426/15
Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové není přípustné. Rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu v otázce příčinné souvislosti mezi nadbytečností zaměstnance a organizační změnou, i když zaměstnanec nemohl vykonávat práci z důvodu nepříznivého zdravotního stavu.

Citované zákony (3)

Plný text

Podána ústavní stížnost. Výsledek US: odmítnuto Datum rozhodnutí US: 23.3.2015 21 Cdo 4089/2014 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce L. M. proti žalované Reveal, s.r.o. se sídlem v Hradci Králové, Kpt. Fechtnera č. 446/10, IČO 27218007, zastoupené Mgr. Michalem Hanzlíkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Hřebenech II č. 1718/8, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 14 C 7/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. ledna 2014 č.j. 24 Co 598/2013-175, takto:

I. Dovolání žalované se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.): Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27.1.2014 č.j. 24 Co 598/2013-175 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je [v posouzení otázky, zda je dána mezi nadbytečností žalobce a rozhodnutím žalované o organizační změně příčinná souvislost tehdy, jestliže žalovaná nemohla (ještě před rozhodnutím o organizační změně z důvodu nepříznivého zdravotního stavu zaměstnance) přidělovat žalobci práci podle pracovní smlouvy a že proto nemohl následkem jejího rozhodnutí o organizační změně spočívající ve zrušení pracovního místa žalobce nastat stav, kdy by jeho práce nebyla pro žalovanou v dalším období potřebná] v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.8.2012 sp. zn. 21 Cdo 2702/2011, který byl uveřejněn pod č. 32 v časopise Soudní judikatura, roč. 2013) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. V části, v níž dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. (namítá-li jiné vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci), dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. listopadu 2014 JUDr. Ljubomír Drápal předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.