Nejvyšší soud · Usnesení

21 Cdo 4107/2008

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2010-02-24 · ECLI:CZ:NS:2010:21.CDO.4107.2008.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, kterým byl zamítnut návrh na nařízení předběžného opatření, se odmítá. Dovolání není přípustné, neboť nesměřuje proti rozhodnutí, které by bylo ve věci samé, ani proti jiným taxativně vyjmenovaným rozhodnutím.

Citované zákony (5)

Plný text

21 Cdo 4107/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce REALITY - V1 CZ s.r.o. se sídlem v Uherském Brodě, Nám. 1. máje č. 1605, IČ 27721418, zastoupeného JUDr. Dušanem Ažaltovičem, advokátem se sídlem v Trenčíně, Potočná č. 41/109, proti žalovaným 1) GAVLAS, spol. s r.o. se sídlem v Praze 1, Dušní č. 10, IČ 60472049, zastoupenému JUDr. Alešem Vídenským, advokátem se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Sokolská tř. č. 22, a 2) Ing. P. D., jako správci konkursní podstaty úpadce ECIMEX GROUP a.s. se sídlem v Praze 8, Pobřežní č. 18/16, IČ 25631951, zastoupenému JUDr. J. P., bytem v P., o nařízení předběžného opatření, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 52 Nc 54/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. srpna 2008, č.j. 11 Co 389/2008-181, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243c odst.2 o.s.ř.): Dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22.8.2008, č.j. 11 Co 389/2008-181, kterým bylo změněno usnesení Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí ze dne 14.7.2008, č.j. 52 Nc 54/2008-112 tak, že se zamítá návrh žalobce na nařízení předběžného opatření, není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé, a není přípustné ani podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních § 238 a § 238a o.s.ř., a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení § 239 o.s.ř. (srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.1.2002, sp. zn. 26 Cdo 1533/2001, uveřejněném pod č. 62 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2002 a v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.6.2004, sp. zn. 29 Odo 201/2003, uveřejněném pod č. 166 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004). Protože dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je proto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. - aniž by se mohl věcí dále zabývat - odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovaným v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. února 2010 JUDr. Ljubomír Drápal, v. r. předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (3)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.