Nejvyšší soud · Usnesení

21 Cdo 4483/2016

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2016-11-24 · ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.4483.2016.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, týkající se zamítnutí návrhu na snížení výživného, se odmítá jako nepřípustné. Dovolání otce proti zamítnutí návrhu matky na zvýšení výživného bylo rovněž odmítnuto, jelikož otec nebyl v tomto rozsahu subjektivně oprávněn dovolání podat.

Citované zákony (1)

Plný text

21 Cdo 4483/2016 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci péče o nezletilou E. M., zastoupenou opatrovníkem městem Olomouc se sídlem Magistrátu města Olomouc, Horní náměstí č. 583, jako opatrovníkem, dceru E. M. a J. M., o návrhu otce na úpravu výživného a úpravu styku, o návrhu matky na změnu výživného a o zbavení otce rodičovské odpovědnosti, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 0 P 277/2004, o dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 20. června 2016, č. j. 70 Co 154/2016-1258, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.): Nejvyšší soud České republiky dovolání otce proti výroku I. rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 20. 6. 2016, č. j. 70 Co 154/2016-1258, v rozsahu, v němž byl potvrzen výrok I., kterým byl návrh otce na snížení výživného (výrok I.) zamítnut, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť není přípustné, protože směřuje proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jež byl vydán ve věci, v níž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští (ustanovení § 30 odst. 1 z. ř. s.). Nejvyšší soud České republiky dovolání otce proti výroku I. rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 20. 6. 2016, č. j. 70 Co 154/2016-1258, v rozsahu, v němž byl potvrzen výrok II., kterým byl zamítnut návrh matky na zvýšení výživného rovněž podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť v tomto rozsahu není dovolatel subjektivně oprávněn podat dovolání. K dovolání je přitom oprávněn jen ten účastník řízení, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 1998, pod číslem 28, dále usnesení téhož soudu ze dne 29. července 1999, sp. zn. 20 Cdo 1760/98, uveřejněné v témže časopise č. 1, ročník 2000, pod číslem 7 či jeho usnesení ze dne 30. srpna 2000, sp. zn. 2 Cdon 1648/97, uveřejněné v témže časopise č. 12, ročník 2000, pod číslem 138). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. listopadu 2016 JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (4)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.