Nejvyšší soud · Usnesení

21 Cdo 4772/2016

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2016-12-21 · ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.4772.2016.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, které potvrdilo zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce pro řízení o výživné rozvedené manželky, se odmítá. Důvodem je, že mezitím již bylo pravomocně rozhodnuto ve věci samé, čímž se dovolání proti procesní otázce stalo bezpředmětným.

Citované zákony (0)

Žádné explicitní citace zákonů v textu.

Rubrum

21 Cdo 4772/2016 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobkyně RNDr. J. P., proti žalovanému Ing. D. A., o výživné rozvedené manželky, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 18 C 89/2015, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 22. října 2015 č. j. 70 Co 422/2015-24, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

Okresní soud v Šumperku usnesením ze dne 14. 8. 2015, č. j. 18 C 89/2015-16, zamítl žádost žalobkyně o ustanovení zástupce pro řízení o výživné rozvedené manželky. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 22. 10. 2015, č. j. 70 Co 422/2015-24, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Usnesení odvolacího soudu napadla dovoláním žalobkyně. Dovolání žalobkyně Nejvyšší soud podle ustanovení (§ 243c odst. 3, § 218 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014, viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“). odmítl. Učinil tak proto, že mezitím již bylo pravomocně rozhodnuto ve věci samé a dovolání žalobkyně proti (dílčí) procesní otázce se tak stalo bezpředmětným. Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 25. 6. 2016, č. j. 18 C 89/2015-11, bylo řízení ve věci samé zastaveno, neboť soud shledal, že je zde dána překážka litispedence, když pod sp. zn. 10 C 42/2015, byl u téhož soudu uplatněn totožný nárok. Usnesením ze dne 26. 2. 2016, č. j. 69 Co 1/2016-37, Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Dovolací řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení odvolacího soudu ve věci samé bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016, č. j. 21 Cdo 3550/2016-65, zastaveno pro nedostatek povinného zastoupení. Na věci nic nemění ani postup soud prvního stupně, který dovolání žalobkyně směřující proti rozhodnutí o neustanovení právního zástupce, které bylo u soudu prvního stupně podáno již dne 25. 1. 2016, nepředložil včas dovolacímu soudu (dovolání došlo dovolacímu soudu dne 12. 10. 2016) a odvolací soud následně nevyčkal na rozhodnutí dovolacího soudu o podaném dovolání, a namísto toho bylo ve věci pravomocně rozhodnuto, neboť rozhodnutí o předloženém dovolání se nemůže projevit v poměrech dovolatele založených napadeným usnesením (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002, nebo též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2016 sp. zn. 33 Cdo 4105/2016). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 21. prosince 2016 JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu

Citovaná rozhodnutí (5)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.