21 Cdo 6051/2016

Plný text

21 Cdo 6051/2016; 21 Cdo 6057/2016 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:3. 4. 2017 Spisová značka:21 Cdo 6051/2016; 21 Cdo 6057/2016 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Podmínky řízení Poplatky soudní Změna poměrů Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 243c odst. 1 věta první o. s. ř. § 237 o. s. ř. § 138 odst. 1 o. s. ř. § 11 předpisu č. 121/2008Sb. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:19. 6. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 6051, 6057/2016 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce M. K., zastoupeného Mgr. Bc. Pavlem Kozelkou, advokátem se sídlem v Písku, Velké náměstí č. 7/12, proti žalované Faurecii Components Písek, s.r.o. se sídlem v Písku, Průmyslová č. 466, IČO 261 05 314, zastoupenému JUDr. Natašou Randlovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Budějovická č. 1550/15a, o neplatnost výpovědí z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 9 C 16/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne ze dne 10. května 2016 č.j. 19 Co 958/2016-86 a proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. května 2016 č.j. 19 Co 959/2016-91 takto: Dovolání žalobce se odmítá. Stručné odůvodnění (§ 243 odst. 3 o.s.ř.): Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. května 2016 č.j. 19 Co 958/2016-86 a proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. května 2016 č.j. 19 Co 959/2016-91 podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. (dovolatel namítá, že při zjišťování skutkového podkladu pro rozhodnutí o osvobození od soudního poplatku odvolací soud nepřihlédl ke všem rozhodným skutečnostem, že „namísto konkrétních skutkových zjištění konkrétní projednávané věci obecně paušalizoval a vůbec se nezabýval specifickými okolnostmi případu“, poukazuje na okolnosti, které jsou podle jeho názoru významné, a na tomto základě buduje odlišné právní posouzení předpokladů pro osvobození od soudních poplatků), a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. Nastoluje-li dovolatel otázku, zda je mimo předsedy senátu oprávněn rozhodovat o osvobození od soudních poplatků též vyšší soudní úředník, pak dovolání ani v tomto směru není podle ustanovení§ 237 o.s.ř. přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.4.2016 sp. zn. 21 Cdo 754/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.8.2014 sp. zn. 30 Cdo 3001/2014), na které dovolací soud nemá důvod nic měnit ani po novelizaci ustanovení § 11 zákona č. 121/2008 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), k níž došlo zákonem č. 293/2013 Sb. s účinností od 1.1.2014 (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14.10.2015 sp. zn. 30 Cdo 1933/2015). Později podané (nové) žádosti žalobce o přiznání osvobození od soudních poplatků může soud vyhovět tehdy, změní-li se u něj poměry (odvolací soud uvádí, že pro napadená rozhodnutí „jsou rozhodující příjmy žalobce, které měl do ledna 2016“), z nichž soud vycházel v nyní posuzovaných (zamítavých) rozhodnutích (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.7.2013 sp. zn. 29 Cdo 1301/2013 uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 2013 pod č. 99 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.1.2014 sp. zn. 29 Cdo 4239/2013). Pro řízení o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o.s.ř. není dána věcná příslušnost dovolacího soudu. Tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí; proto bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení až v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o.s.ř.). Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 3. dubna 2017 JUDr. Zdeněk Novotný předseda senátu