21 Cdo 817/2015
V PLATNOSTI- NS 21 Cdo 817/2015
- ÚS IV.ÚS 2170/15
Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně o neplatnost výpovědi z pracovního poměru není přípustné. Napadený rozsudek je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu ohledně výkonu práv a povinností v rozporu s dobrými mravy.
Citované zákony (3)
Plný text
Podána ústavní stížnost. Výsledek US: odmítnuto Datum rozhodnutí US: 14.6.2016 21 Cdo 817/2015 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobkyně E. J., zastoupené JUDr. Bc. Patrikem Matyáškem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně - městě, Údolní č. 567/33, proti žalovanému Jihomoravskému kraji se sídlem krajského úřadu v Brně, Žerotínovo náměstí č. 449/3, IČO 70888337, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 13 C 75/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. července 2014 č. j. 15 Co 435/2013-389, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. 7. 2014 č. j. 15 Co 435/2013-389 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů v rozporu s dobrými mravy srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2000 sp. zn. 21 Cdo 992/99, který byl uveřejněn pod č. 126 v časopise Soudní judikatura, roč. 2000, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2013 sp. zn. 21 Cdo 1582/2012, z jejichž odůvodnění vyplývá, že za výkon práva v rozporu s dobrými mravy lze považovat pouze takové jednání, jehož cílem není dosažení účelu a smyslu sledovaného právní normou, nýbrž které je v rozporu s ustálenými dobrými mravy vedeno přímým úmyslem způsobit jinému účastníku újmu) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. dubna 2015 JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (4)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.