21 Nd 282/2014
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že věc vedená u Okresního soudu v Kolíně se nepřikazuje tomuto soudu z důvodu vhodnosti. Důvody pro přikázání věci, jako je lokalita nemovitostí, pobyt svědků nebo sídlo právních zástupců, nebyly shledány dostatečně významnými pro průlom do ústavního principu zákonného soudce.
Citované zákony (3)
Rubrum
21 Nd 282/2014 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Olgy Puškinové v právní věci žalobkyně PP – realit s. r. o. se sídlem v Praze 5, Spodní č. 1, IČO 48028223, zastoupené JUDr. Ondřejem Fabiánem, advokátem se sídlem v Praze 10, Andersenova č. 412/6, proti žalované ERZURUM, s. r. o. se sídlem v Ostravě – Porubě, Jana Šoupala č. 1597/3, IČO 28563182, o 471.498,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 6 C 32/2014, o přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Výrok
Věc, vedená u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 6 C 32/2014, která má být podle usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 27. 2. 2014, č. j. 6 C 32/2014-34, postoupena Okresnímu soudu v Ostravě jako soudu místně příslušnému, se nepřikazuje Okresnímu soudu v Kolíně.
Odůvodnění
Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u Okresního soudu v Kolíně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku 471.498,-Kč spolu s úrokem z prodlení představující bezdůvodné obohacení, které žalované vzniklo na úkor žalobkyně za užívání pozemků v období od 24. 1. 2013 do 22. 1. 2014. Okresní soud v Kolíně usnesením ze dne 27. 2. 2014, č. j. 6 C 32/2014-34, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude spis postoupen Okresnímu soudu v Ostravě jako soudu místně příslušnému. Dovodil, že žalobkyně podala k Okresnímu soudu v Kolíně žalobu proti žalované, která má sídlo na adrese Jana Šoupala 1597/3, Ostrava – Poruba, tedy v obvodu Okresního soudu v Ostravě, a že tento soud je k projednání věci místě příslušný. V průběhu řízení žalobkyně navrhla, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu v Kolíně. Návrh zdůvodnila zejména tím, že se jedná o spor mezi vlastníkem pozemků zapsaných v okrese Kolín a vlastníkem staveb, které se na těchto pozemcích nacházejí, že spor je zcela shodný s předmětem pravomocně skončeného řízení vedeného u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 8 C 77/2009, kde je požadováno plnění za jiné období, a že v řízeních vedených v minulosti byli účastníci zastupováni právními zástupci sídlícími v Praze. Projednání sporu u Okresního soudu v Kolíně je vhodné a hospodárné (rychlejší) „vzhledem k lokalitě předmětných nemovitostí, pobytu případných svědků, sídlu právních zástupců a především ke skutečnosti, že jsou v jiných řízeních u tohoto soudu shromážděny důkazy, které budou prováděny i v tomto řízení“. Žalovaná namítla, že přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Kolíně není žádnou zárukou naplnění zásady procesní ekonomie a že návrh žalobkyně směřuje k porušení základního práva účastníka na zákonného soudce. Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Uvedené ustanovení je zároveň zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku); důvody pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše uvedeného ústavního principu. V posuzovaném případě důvody pro přikázání věci Okresnímu soudu v Kolíně uvedené žalobkyní nepředstavují okolnosti, které by umožnily hospodárnější, rychlejší, spolehlivější nebo důkladnější projednání věci tímto soudem oproti jejímu projednání Okresním soudem v Ostravě, který je soudem místně příslušným. Řízení se netýká práv k nemovitostem v okrese Kolín, nýbrž zaplacení bezdůvodného obohacení, které žalované vzniklo na úkor žalobkyně za užívání pozemků. Důvodem pro delegaci nemohou být ani „pobyt případných svědků, sídlo právních zástupců a důkazy z jiných řízení, které jsou shromážděny u Okresního soudu v Kolíně a které budou prováděny i v tomto řízení“, neboť nic nebrání tomu, aby případně navržení svědci byli v projednávané věci vyslechnuti prostřednictvím dožádaného soudu (§ 39, § 122 odst. 2 o. s. ř.) a aby příslušné spisy či listiny byly od Okresního soudu v Kolíně k provedení důkazu vyžádány. Nejvyšší soud České republiky proto návrhu žalobkyně na přikázání věci Okresnímu soudu v Kolíně podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 18. září 2014 JUDr. Mojmír Putna předseda senátu