21 Nd 286/2026

Rubrum

21 Nd 286/2026-55 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci žalobce ŠkoFIN s. r. o. se sídlem v Praze 5 - Jinonicích, Pekařská č. 635/6, IČO 45805369, proti žalovanému R. K., o 76 891,18 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 16 C 246/2025, o přikázání věci jinému soudu, takto:

Výrok

Věc vedená u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 16 C 246/2025 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí o odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne 13. 2. 2026, č. j. 16 C 246/2025-42, Městskému soudu v Praze.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži dne 26. 11. 2025 domáhal, aby mu žalovaný zaplatil částku 76 891,18 Kč s úroky z prodlení z důvodu konečného finančního vypořádání vzájemných pohledávek a závazků ze smlouvy o operativním leasingu vozidla uzavřené mezi účastníky dne 7. 7. 2022, od které žalobce odstoupil pro prodlení žalovaného se splátkami (75 249,18 Kč), a z důvodu přeúčtovaní pokuty za nedodržení zákona o silničním provozu a s tím spojeného administrativního poplatku (1 642 Kč).

2. Okresní soud v Kroměříži platebním rozkazem ze dne 5. 1. 2026, č. j. 16 C 246/2025-39, uložil žalovanému, aby do 15 dnů ode dne doručení platebního rozkazu zaplatil žalobci 76 891,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 76 891,18 Kč ve výši 11,5 % ročně od 8. 9. 2025 do zaplacení, nebo aby podal proti tomuto platebnímu rozkazu do 15 dnů ode dne jeho doručení u Okresního soudu v Kroměříži odpor a aby zaplatil žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 750 Kč. Dále žalovaného vyzval podle ustanovení § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř., aby v případě, že bude podán odpor, se ve lhůtě 10 dnů ode dne podání odporu proti platebnímu rozkazu písemně v listinné nebo elektronické podobě vyjádřil ve věci samé k žalobě.

3. Žalovaný podáním ze dne 6. 2. 2026, doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži dne 12. 2. 2026, podal proti tomuto platebnímu rozkazu odpor.

4. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne 13. 2. 2026, č. j. 16 C 246/2025-42, rozhodl, že odpor žalovaného se odmítá, neboť žalovaný jej podal až poté, co dne 3. 2. 2026 uplynula 15denní lhůta k jeho podání.

5. Proti tomuto usnesení soudu prvního stupně podal žalovaný odvolání, v jehož doplnění ze dne 17. 4. 2026 navrhl, aby bylo rozhodnutí o odvolání přikázáno z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. jinému soudu než Krajskému soudu v Brně, neboť tento soud byl jeho poslední zaměstnavatel, a to až do roku 2025, zdejší soudce zná osobně, stejně jako soudce na pobočce ve Zlíně, kde rovněž působil. Má za to, že není možné, aby o opravném prostředku rozhodoval soud, který byl jeho zaměstnavatel. Podáním ze dne 14. 5. 2026 upřesnil, že navrhuje přikázání věci Městskému soudu v Praze.

6. Podle ustanovení § 12 o. s. ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

7. Podle ustanovení § 14 o. s. ř. soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

8. Podle ustanovení § 15 o. s. ř. jakmile se soudce dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu (odstavec 1). Předseda soudu určí podle rozvrhu práce místo soudce uvedeného v odstavci 1 jiného soudce nebo, týká-li se oznámení všech členů senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle § 12 odst.

1. Jde-li o vyloučení podle § 14 odst. 1 a předseda soudu má za to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce, předloží věc k rozhodnutí soudu uvedenému v § 16 odst. 1 (odstavec 2).

9. Podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

10. Podle ustanovení § 16a odst. 1 o. s. ř. jestliže bylo rozhodnuto, že soudce je vyloučen, předseda soudu podle rozvrhu práce určí místo něho jiného soudce nebo, jestliže byli vyloučeni všichni členové senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle § 12 odst. 1.

11. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Krajskému soudu v Brně, který je příslušný k projednání a rozhodnutí věci (v odvolacím řízení), a Městskému soudu v Praze, jemuž má být věc podle návrhu žalovaného přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), důvod k přikázání věci Městskému soudu v Praze z důvodu nutnosti (§ 12 odst. 1 o. s. ř.), a ani z důvodu vhodnosti (§ 12 odst. 2 o. s. ř.), neshledal.

12. Z citovaných ustanovení vyplývá, že postupem podle ustanovení § 12 odst. 1 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně tehdy, jsou-li splněny předpoklady vymezené v ustanoveních § 15 odst. 1 a 2 větě první, části věty za středníkem o. s. ř., anebo tehdy, bylo-li rozhodnuto podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. o vyloučení soudce či soudců příslušného soudu a současně není možné určit k projednání a rozhodnutí věci jiného soudce nebo přikázat věc jinému senátu (§ 16a odst. 1 o. s. ř.).

13. Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že žádný ze soudců Krajského soudu v Brně dosud neoznámil podle ustanovení § 15 odst. 1 o. s. ř. předsedovi tohoto soudu skutečnosti, pro které by byl vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci, a že nadřízený soud dosud nerozhodl o vyloučení žádného ze soudců tohoto soudu podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. Nejsou tudíž naplněny předpoklady, za kterých může nadřízený soud rozhodnout o přikázání věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 1 o. s. ř. (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. 29 Nd 231/2016, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 21. 3. 2017, sp. zn. II. ÚS 3994/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. 20 Nd 245/2017).

14. Z návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu nevyplývají ani žádné další skutečnosti, jež by umožnily přijmout závěr, že přikázání věci Městskému soudu v Praze by mohlo vést k hospodárnějšímu, rychlejšímu, spolehlivějšímu či důkladnějšímu projednání věci, a jež by tak mohly být důvodem k delegaci vhodné ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.

15. Nutno dodat, že přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do uvedeného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod č. 3/2012 Sb. rozh. obč.).

16. Protože Nejvyšší soud v poměrech dané věci neshledal důvody pro přikázání věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 1 o. s. ř., a ani podle § 12 odst. 2 o. s. ř., rozhodl, že se věc k projednání a rozhodnutí nepřikazuje Městskému soudu v Praze.

Poučení

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 15. 7. 2026 JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu