21 Nd 304/2012
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že věc vedená u Městského soudu v Praze se nepřikazuje Krajskému soudu v Brně. Důvody vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu, jako je zaneprázdněnost žalovaného nebo úspora nákladů na svědky, nebyly shledány dostatečnými pro odchýlení se od místní příslušnosti.
Citované zákony (4)
Rubrum
21 Nd 304/2012 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce NOVA leasing, a.s. se sídlem v Praze 4 - Chodově, Líbalova č. 2348/1, IČO 24687332, zastoupeného JUDr. Lubošem Kunou, advokátem se sídlem v Praze 4, Táborská č. 29, proti žalovanému P. B., zastoupenému Mgr. Markem Bukovským, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Na Příkopě č. 814, o 1.362.494,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 Cm 162/2012, o návrhu žalovaného na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:
Výrok
Věc, vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 Cm 162/2012, se nepřikazuje Krajskému soudu v Brně.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou (návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu) podanou u Městského soudu v Praze jako soudu místně příslušného domáhal, aby mu žalovaný zaplatil 1.362.494,- Kč s 6% úrokem od 16.4.2012 do zaplacení a odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze, tj. 4.542,- Kč, jako plnění ze směnky vystavené žalovaným dne 21.11.2011. Žalovaný v podání ze dne 2.7.2012, kterým podal námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 19.6.2012 č.j. 7 Cm 162/2012-8, navrhl, aby věc byla přikázána Krajskému soudu v Brně, neboť je "pracovně velmi zaneprázdněn" a "cesty k soudnímu jednání (popř. k projednání právní pomoci v místě soudního řízení)" pro něj znamenají "značnou škodu ve formě ušlého zisku". Žalobce je "právnickou osobou s odborným aparátem" a "delegací navrhovanému soudu by nijak neutrpěl na svých právech, přičemž na rozdíl od žalovaného je schopen v případě soudního jednání ve vzdálenějším místě řádně zajistit svou přítomnost". Další důvod vhodnosti delegace žalovaný spatřuje v tom, že "hodlá, bude-li to třeba, navrhovat k prokázání svých tvrzení svědky z okolí Brna" a delegací Krajskému soudu v Brně by proto došlo "ke značné úspoře na nákladech při provádění důkazů i k lepší časové možnosti k zajištění jejich přítomnosti na soudním jednání". Žalobce s přikázáním věci Krajskému soudu v Brně nesouhlasil. Uvedl, že ve věci "není dán jediný důvod, proč by věc měla být postoupena Krajskému soudu v Brně", že delegace věci Krajskému soudu v Brně by pro žalobce znamenala zvýšení nákladů a že neobstojí ani argument o vhodnosti přikázání věci Krajskému soudu v Brně "kvůli svědkům", neboť žalovaný žádné svědky nenavrhl a nyní již tak "vzhledem ke koncentraci směnečného řízení" učinit nemůže. Podle ustanovení § 12 odst. 2 o.s.ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně také z důvodu vhodnosti. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o.s.ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Současně je třeba přihlížet k tomu, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případné přikázání věci jinému soudu představuje výjimku z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně. V posuzovaném případě důvody pro přikázání věci Krajskému soudu v Brně uvedené žalovaným nepředstavují okolnosti, které by umožnily hospodárnější, rychlejší, spolehlivější nebo důkladnější projednání věci tímto soudem oproti jejímu projednání Městským soudem v Praze, který je soudem místně příslušným podle ustanovení § 87 odst. 1 písm. e) o.s.ř. Zátěž spojená s dosažením místně příslušného soudu, na kterou žalovaný poukazuje ve svém návrhu, by se v případě přikázání věci Krajskému soudu v Brně pouze přesunula ze žalovaného na žalobce, a tato delegace by proto nemohla vést k celkovým úsporám na nákladech řízení účastníků. Důvodem pro takový postup nemůže být ani okolnost, že žalovaný "hodlá, bude-li to třeba, navrhovat k prokázání svých tvrzení svědky z okolí Brna", neboť případný výslech takových svědků může být proveden i prostřednictvím dožádaného soudu (§ 39, § 122 odst. 2 o.s.ř.). Nejvyšší soud České republiky proto návrhu žalovaného na přikázání věci Krajskému soudu v Brně podle ustanovení § 12 odst. 2 o.s.ř. nevyhověl. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. října 2012 JUDr. Ljubomír Drápal, v. r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.