21 Nd 553/2024
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky odmítl námitku podjatosti soudců, protože byla podána po skončení řízení. Soud uvedl, že námitka podjatosti musí být uplatněna nejpozději při prvním jednání soudce, o jehož vyloučení jde, nebo do 15 dnů od zjištění důvodu. Námitka podaná po skončení řízení je opožděná a podle § 16 odst. 2 o. s. ř. musí být odmítnuta. Soud se nezabýval opodstatněností důvodů námitky, protože její podání bylo procesně neoprávněné.
Rubrum
21 Nd 553/2024-13 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci navrhovatelky A. H., o námitce podjatosti soudců ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 73/2023, takto:
Výrok
Námitka podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze Mgr. Mileny Filingerové, JUDr. Evy Hodanové a Mgr. Kateřiny Černé, ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 73/2023, se odmítá.
Odůvodnění
Podáním doručeným Vrchnímu soudu v Praze dne 23. 1. 2024 uplatnila navrhovatelka námitku podjatosti soudkyně Vrchního soudu v Praze Mgr. Mileny Filingerové, rozhodující ve věci vedené pod sp. zn. Nco 73/2023. Podáním došlým Vrchnímu soudu v Praze dne 21. 5. 2024 námitku podjatosti doplnila (mimo jiné) tak, že se týká „celého senátu“. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 15a odst. 2 o. s. ř. účastník je povinen námitku podjatosti soudce uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce, o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců. Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. Podle § 16 odst. 2 o. s. ř. opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne. V usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009, Nejvyšší soud vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo skončeno, je opožděná. Navrhovatelka uplatnila námitku podjatosti podáním doručeným Vrchnímu soudu v Praze dne 23. 1. 2024 a doplněným dne 21. 5. 2024, tedy až poté, co bylo řízení vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 73/2023 skončeno (o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze Mgr. René Fischera, Mgr. Halky Hovorkové a JUDr. Martiny Tvrdkové bylo rozhodnuto usnesením ze dne 30. 11. 2023), její námitka je tedy opožděná. Nejvyšší soud proto námitku podjatosti podle § 16 odst. 2 o. s. ř. jako opožděnou odmítl, aniž se zabýval opodstatněností argumentace, jíž navrhovatelka tuto námitku odůvodňovala.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. 1. 2025 Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.