22 Cdo 1952/2001

Rubrum

22 Cdo 1952/2001 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce ing. J. P., zastoupeného advokátkou, proti žalovaným: 1) K. Ch. a 2) E. Ch., zastoupeným advokátem, o určení neplatnosti kupní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 8 C 376/97, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 6. března 2001, č. j. 13 Co 42/2001-74, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

: Okresní soud v Sokolově rozsudkem ze dne 23. března 1998, č. j. 8 C 376/97-9, zamítl žalobu na určení „neplatnosti kupní smlouvy o koupi domu čp. 1754 v ul. K. v S., se stavební parcelou č. 2215/2, uzavřené dne 6. 12. 1944 mezi S. b. s. a. s. jako prodávajícím a K. Ch. a E. Ch. jako kupujícími“ a rozhodl o nákladech řízení a soudním poplatku. Krajský soud v Plzni jako soud odvolací rozsudkem ze dne 6. března 2001, č. j. 13 Co 42/2001-74, zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o soudním poplatku, jinak rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci 17. 5. 2001. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce 4. 7. 2001 dovolání, a to osobně u soudu prvního stupně. Jeho přípustnost opírá o § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb., a uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) tohoto novelizovaného občanského soudního řádu. Navrhuje, aby rozsudky soudů obou stupňů byly zrušeny a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalovaný se k dovolání nevyjádřil. Podle bodu 17. hlavy první části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno po řízení provedeném podle dosavadních předpisů, Nejvyšší soud jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „OSŘ”). Dovolání je opožděné. Podle § 240 odst. 1 věty prvé OSŘ může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle § 57 odst. 2 OSŘ lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci posledním dnem měsíce. V daném případě nabyl rozsudek odvolacího soudu právní moci 17. 5. 2001. Lhůta k podání dovolání tedy uplynula dne 18. června 2001, neboť 17. června 2001 byla neděle. Dovolání však bylo podáno až 4. 7. 2001, tedy opožděně. Dovolání bylo proto jako nepřípustné odmítnuto [§ 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a) OSŘ]. Žalobce nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalovaným v tomto řízení žádné náklady nevznikly. Proto bylo o nákladech řízení podle § 243b odst. 4, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 věta prvá OSŘ rozhodnuto tak, jak je ve výroku uvedeno. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 29. listopadu 2001 JUDr. Marie Rezková, v.r. předsedkyně senátu