22 Cdo 1974/2009

Rubrum

22 Cdo 1974/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce J., s. d. v T., zastoupeného advokátem, proti žalované ČR – Ú. pro z. s. ve v. m., o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 22 C 202/2007, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. prosince 2008, č. j. 54 Co 204/2008-44, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech dovolacího řízení částku 6.307,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.

Odůvodnění

: Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem ze dne 16. prosince 2008, č. j. 54 Co 204/2008-44, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Jihlavě ze dne 23. 6. 2008, č. j. 22 C 202/2007-27, kterým bylo určeno, „že žalobce je vlastníkem nemovitostí – pozemků parcelní číslo st. 212 a č. 1039/11 v katastrálním území K. u J., evidovaných Katastrálním úřadem pro V., Katastrálním pracovištěm J., na LV č. 60000 pro k. ú. a obec K. u J.“, a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podává žalovaná dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) a uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) OSŘ. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalobce ve vyjádření k dovolání navrhuje, aby dovolací soud dovolání odmítl. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání bylo podáno včas oprávněnou osobou; není však přípustné, neboť dovoláním napadnuté rozhodnutí odvolacího soudu nemá ve smyslu § 237 odst. 1 písm. c), odst. 3 OSŘ po právní stránce zásadní význam. Dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s právním názorem již vysloveným v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. srpna 2006, sp. zn. 22 Cdo 2205/2005, publikovaném na internetových stránkách Nejvyššího soudu (www.nsoud.cz), a pod č. C 4660 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu (ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 20. listopadu 2007, sp. zn. II. ÚS 755/06), a dále s právním názorem Nejvyššího soudu, plynoucím z jeho usnesení ze dne 4. prosince 2008, sp. zn. 28 Cdo 2329/2008, publikovaného na jeho internetových stánkách. Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 5 OSŘ za použití § 218 písm. c) OSŘ dovolání jako nepřípustné odmítl. Žalovaná je povinna podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 OSŘ nahradit žalobci náklady dovolacího řízení. Ty představují odměnu advokáta za zastoupení v dovolacím řízení s podáním vyjádření k dovolání podle § 5 písm. b), § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášky č. 277/2006 Sb. ve výši 5.000,- Kč a paušální náhradu hotových výdajů 300,- Kč podle advokátního tarifu (vyhláška č. 177/1996 Sb.) ve znění vyhlášky č. 276/2006 Sb. a činí celkem včetně daně z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 OSŘ) 6.307,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 a § 167 odst. 2 OSŘ. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá toto usnesení, může žalobce podat návrh na výkon rozhodnutí. V Brně dne 2. června 2009 JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r. předseda senátu