22 Cdo 2748/2010

Rubrum

Podána ústavní stížnost. Výsledek US: odmítnuto Datum rozhodnutí US: 24.03.2011 22 Cdo 2748/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce R. F., zastoupeného JUDr. Františkem Loskotem, CSc., advokátem se sídlem v Hradci Králové, Československé armády 556, proti žalovaným: 1) V. V., 2) J. P., 3) Ing. V. G., 4) I. G., 5) J. V., a 6) J. P., zastoupeným Mgr. Lukášem Blažkem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Smilova 500, o odstranění neoprávněné stavby, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 8 C 203/2001, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. března 2010, č. j. 20 Co 108/2006-1376, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci náhradu nákladů dovolacího řízení do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Františka Loskota, CSc., a to žalovaní 1) a 5) společně a nerozdílně částku 1.105,- Kč, žalovaní 2) a 6) společně a nerozdílně částku 1.105,- Kč a žalovaní 3) a 4) společně a nerozdílně částku 1.105,- Kč.

Odůvodnění

: Podle § 243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno. Okresní soud v Náchodě (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 22. 12. 2005, č. j. 8 C 203/2001-1228, uložil žalovaným, aby společně a nerozdílně na vlastní náklady odstranili část stavby malé vodní elektrárny včetně studny, nářaďovny a oplocení, nacházející se na pozemcích žalobce st. parc. č. 543/3, 543/4 a parc. č. 543/8, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Náchod, na LV č. 1943 pro obec a kat. území H. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací k odvolání žalovaných rozsudkem ze dne 30. 6. 2006, č. j. 20 Co 108/2006-1277, ve znění opravného usnesení ze dne 29. 9. 2006, č. j. 20 Co 108/2006-1297, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé tak, že za náhradu v částce 80.000,- Kč zřídil k blíže označeným pozemkům parcelních čísel 543/3, 543/4 a 543/8 věcné břemeno ve prospěch vlastníků v současné době existující stavby malé vodní elektrárny na těchto pozemcích, „že povinný vlastník je povinen trpět užívání svých pozemků a všechny úkony související s výkonem vlastnického práva k malé vodní elektrárně“. K dovolání žalobce Nejvyšší soud České republiky (dále „Nejvyšší soud“) rozsudkem ze dne 2. 7. 2009, sp. zn. 22 Cdo 162/2007, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 6. 2006, č. j. 20 Co 108/2006-1277, ve znění opravného usnesení ze dne 29. 9. 2006, č. j. 20 Co 108/2006-1297, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud rozsudkem ze dne 2. 3. 2010, č. j. 20 Co 108/2006-1376, rozsudek soudu prvního stupně ze dne 22. 12. 2005, č. j. 8 C 203/2001-1228, ve výroku ve věci samé potvrdil, změnil jej jen ve lhůtě plnění a výrocích o nákladech řízení. Dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti rozhodnutí podali žalovaní dovolání z důvodů, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání a vyjádření k dovolání, je účastníkům znám a dovolací soud proto na ně odkazuje. Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou včas, se především zabýval dovoláním z hlediska jeho přípustnosti. V dané věci dovolání by mohlo být přípustné jen podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Protože dovolání opírající se o § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je přípustné jen pro řešení právních otázek, je v tomto případě dovolatel oprávněn napadnout rozhodnutí odvolacího soudu jen z dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. V dovolání proto nelze uplatnit dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř., a dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení, což znamená, že se nemůže zabývat jejich správností. Dovolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení a právního názoru Nejvyššího soudu, vysloveného v rozsudku ze dne 2. 7. 2009, sp. zn. 22 Cdo 162/2007, není v rozporu s hmotným právem ani stávající judikaturou Nejvyššího soudu. Správnost posouzení důvodů, na nichž odvolací soud postavil své rozhodnutí o neoprávněné stavbě (§ 135c obč. zák.), dovolací soud blíže přezkoumá jen v případě, že by úvahy odvolacího soudu byly zjevně nepřiměřené (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 5357/2007, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod C 7773). Tak tomu v daném případě není. Dovolateli v dovolání nastolené právní otázky jsou natolik obecné, že jejich řešení by nemohlo rozhodnutí odvolacího soudu učinit rozhodnutím po právní stránce zásadního významu a tím založit přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Vady řízení jsou důvodem pro připuštění dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. jen v případě, že jde o řešení procesní otázky zásadního významu. Takovou otázku dovolatelé nevymezili. S ohledem na uvedené dovolací soud neshledal předpoklady přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. v daném případě naplněny. Dovolací soud proto podle § 243b odst. 5 za použití § 218 písm. c) o. s. ř. dovolání žalovaných jako nepřípustné odmítl. Výrok o náhradě nákladů vychází z toho, že dovolání žalovaných 1) až 6) bylo odmítnuto a žalobci vznikly náklady (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.). Náklady vzniklé žalobci představují odměnu advokáta za jeho zastoupení v dovolacím řízení, která činí podle § 8, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů částku 2.250,- Kč, a dále paušální náhradu hotových výdajů 300,- Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů, včetně náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 20 %, celkem 3.315,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 a § 167 odst. 2 o. s. ř. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li žalovaní 1) až 6) dobrovolně, co jim ukládá toto rozhodnutí, může žalobce podat návrh na výkon rozhodnutí. V Brně dne 16. září 2010 JUDr. František Balák, v. r. předseda senátu