22 Cdo 3611/2014
V PLATNOSTIDalší rozhodnutí pod touto sp. zn.: Usnesení 17. 9. 2014
Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně se odmítá. Žalobce se domáhal ochrany vlastnického práva a zdržení se zásahu do výkonu vlastnického práva, neboť mu žalovaní výstavbou rodinného domu znemožnili výhled z oken jeho stodoly, přičemž žalobce neprokázal povolení k výstavbě těchto oken.
Rubrum
22 Cdo 3611/2014 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Králíkem, Ph.D., ve věci žalobce MUDr. J. Ž., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Bučkem, advokátem se sídlem v Kyjově, Jungmannova 1031, proti žalovaným 1) D. M., 2) E. M., zastoupeným JUDr. Bronislavou Orbesovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Štefánikova 5462, o ochranu vlastnického práva a zdržení se zásahu do výkonu vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 16 C 78/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. února 2014, č. j. 38 Co 205/2012-176, takto:
Výrok
II. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. září 2014, č. j. 22 Cdo 3611/2014-226, se opravuje tak, že namísto výroku ,,Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady dovolacího řízení ve výši 3 630,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně žalovaných.“ Výrok o náhradě nákladů řízení správně zní ,,Žalobce je povinen nahradit žalovaným k ruce společné a nerozdílné náklady dovolacího řízení ve výši 3 630,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně žalovaných.“
Odůvodnění
: Vzhledem k tomu, že ve výroku II. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. září 2014, č. j. 22 Cdo 3611/2014-226, došlo ke zjevné nesprávnosti, spočívající v chybném označení strany, která je povinna nahradit náklady řízení, vydal dovolací soud podle § 164 a § 243b občanského soudního řádu toto opravné usnesení. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. února 2015 Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.