22 Nd 213/2004
V PLATNOSTI- NS 22 Nd 213/2004
- ÚS III.ÚS 259/05
Ve sporu o ochranu osobnosti rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti třem soudkyním odvolacího soudu a dospěl k závěru, že nejsou vyloučeny z projednávání věci. Obecný poukaz žalobce na jejich členství v KSČ nepovažoval za důvod pochybovat o jejich nepodjatosti ve smyslu § 14 odst. 1 o. s. ř. Soud konstatoval, že soudkyně nemají vztah k věci ani k účastníkům a žalobce neuvedl žádné konkrétní skutečnosti zpochybňující jejich nestrannost. Námitka tak byla vyhodnocena jako nedůvodná.
Rubrum
22 Nd 213/2004 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce P. C., zastoupeného obecnou zmocněnkyní PhDr. M. J., proti žalovaným: 1) R. J. a 2) V., a. s., zastoupené advokátem, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 92/2000, o námitce podjatosti, takto:
Výrok
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř. a JUDr. N. Ž. nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 1 Co 129/2004.
Odůvodnění
: U Vrchního soudu v Praze probíhá řízení o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. ledna 2002, č. j. 37 C 92/2000-109. Podle rozvrhu práce tohoto soudu přísluší věc k projednání a rozhodnutí senátu ve složení JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř. a JUDr. N. Ž. Žalobce vznesl námitku podjatosti těchto soudkyň s odůvodněním, že „jsou dlouholetými členkami KSČ, což je podle zákona č. 198/1993 Sb. zločinecká organizace. Poněvadž předmět této kauzy se týká StB je naprosto nepřijatelné, aby jmenované soudkyně rozhodovaly v dané věci s ohledem na to, že za tuto organizaci vystupovaly a hájily její zájmy“. Uvedené soudkyně se k této námitce vyjádřily tak, že jim nejsou známy okolnosti vylučující je z projednávání a rozhodování této věci. Nemají k účastníkům řízení ani k projednávané věci samé žádný osobní vztah. Nejvyšší soud České republiky jako soud nadřízený ve smyslu § 16 odst. 1 OSŘ se po zjištění, že námitka podjatosti byla uplatněna včas (§ 15a odst. 2 OSŘ), zabýval její důvodností, aniž bylo třeba nařizovat jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá OSŘ) a dospěl k závěru, že tato námitka není opodstatněná. Podle § 14 odst. 1 OSŘ jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle odst. 4 téhož ustanovení nejsou důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení o projednávané věci nebo jeho rozhodování v jiných věcech. Jak vyplývá z vyjádření JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř. a JUDr. N. Ž., žádná z nich nemá žádný vztah k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům. Žalobce přitom neuvádí žádné konkrétní skutečnosti, které by vedly k pochybnosti o nepodjatosti jmenovaných soudkyň. Jeho obecný poukaz, že byly členkami KSČ o jejich podjatosti ve smyslu § 14 odst. 1 OSŘ nic nevypovídá. Za tohoto stavu nejsou dány žádné skutečnosti, které by mohly vést k pochybnosti o jejich podjatosti ve smyslu § 14 odst. 1 OSŘ. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. ledna 2005 JUDr. Marie Rezková, v. r. předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.