22 Nd 475/2024
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že Okresní soud v Ostravě je místně příslušným soudem pro projednání a rozhodnutí exekuční věci, přestože povinný nemá v České republice evidovaný trvalý ani přechodný pobyt. Soud tak určil na základě zásady hospodárnosti řízení, jelikož podmínky pro určení místní příslušnosti podle exekučního řádu chyběly.
Citované zákony (2)
Rubrum
22 Nd 475/2024-20 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., v exekuční věci oprávněné: M.B.A. Finance s. r. o., se sídlem v Praze 1, Opletalova 1603/57, IČO 27407209, zastoupené Mgr. et Mgr. Adamem Vrbeckým, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1603/57, proti povinnému: J. D., pro vymožení částky 1 691 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 48 EXE 12669/2024, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Výrok
Věc, vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 48 EXE 12669/2024, projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě.
Odůvodnění
Soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha, Exekutorský úřad Přerov, se sídlem v Přerově, Komenského 38, požádal dne 17. 9. 2024 Okresní soud v Ostravě o pověření k provedení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 1 691 Kč s příslušenstvím podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 6. 2024, č. j. 80 C 422/2023-60. Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 4. 10. 2024, č. j. 48 EXE 12669/2024-16, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále „o. s. ř.“) Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu. V odůvodnění rozhodnutí po citaci ustanovení § 45 odst. 2 a § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), a ustanovení § 11 odst. 1 a 3 a § 105 odst. 1 a 2 o. s. ř. uvedl, že povinnému bylo v nalézacím řízení doručováno na adresu v obvodu působnosti Okresního soudu v Ostravě (viz shora). Povinný, jenž je občanem XY republiky, není v současné době evidován v žádném základním registru obyvatel a nemá na území České republiky evidován žádný druh pobytu cizince. V minulosti mu byl povolen přechodný pobyt občana Evropské Unie na území České republiky, jenž skončil dne 29. 5. 2023. Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Příslušnost exekučního soudu upravuje § 45 exekučního řádu. Z tohoto ustanovení vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (zmíněné usnesení, jakož i další níže uvedené rozhodnutí, je přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz), vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud dále vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti řízení. Jelikož v předložené exekuční věci podmínky pro určení místně příslušného soudu povinného podle § 45 odst. 2 exekučního řádu chybějí, Nejvyšší soud - vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení - rozhodl podle citovaného ustanovení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Okresní soud v Ostravě, u kterého byl návrh na vydání pověření a nařízení exekuce podán. Nejvyšší soud proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Okresní soud v Ostravě tím soudem, který věc projedná a rozhodne.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 19. 11. 2024 JUDr. Michael Pažitný, Ph.D. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (4)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.