22 Nd 518/2024
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že Okresní soud v Hodoníně je místně příslušným soudem pro projednání a rozhodnutí exekuční věci, přestože podmínky místní příslušnosti podle exekučního řádu chyběly nebo je nebylo možné zjistit. Soud tak učinil na základě zásady hospodárnosti řízení, neboť návrh na nařízení exekuce byl podán právě u tohoto soudu.
Citované zákony (2)
Rubrum
22 Nd 518/2024-30 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., v exekuční věci oprávněné: Innogy Energie s. r. o., se sídlem v Praze 10, Limuzská 3135/12, IČO 49903209, zastoupené Mgr. Přemyslem Dubem, advokátem se sídlem v Praze 10, Limuzská 3135/12, proti povinné: M. Č., pro vymožení částky 33 700,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 51 EXE 1206/2024, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Výrok
Věc, vedenou u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 51 EXE 1206/2024, projedná a rozhodne Okresní soud v Hodoníně.
Odůvodnění
Soudní exekutor JUDr. Petr Kocián, Exekutorský úřad Brno-venkov, se sídlem v Brně, Veveří 2216/125, požádal dne 19. 9. 2024 Okresní soud v Hodoníně o pověření k provedení exekuce na majetek povinné pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 33 722,20 Kč s příslušenstvím podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 24. 5. 2024, č. j. 27 C 49/2024-27. Okresní soud v Hodoníně usnesením ze dne 24. 10. 2024, č. j. 51 EXE 1206/2024-21, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále „o. s. ř.“) Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu. V odůvodnění rozhodnutí po citaci ustanovení § 45 odst. 2 a § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), a ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. uvedl, že povinná je občankou XY republiky a v návrhu uvedená adresa byla sídlem jejího podnikání, které ukončila ke dni 2. 8. 2024. Oprávněná na výzvu soudního exekutora nesdělila místo, kde by se mohl nacházet majetek povinné. Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Příslušnost exekučního soudu upravuje § 45 exekučního řádu. Z tohoto ustanovení vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (zmíněné usnesení, jakož i další níže uvedené rozhodnutí, je přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz), vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud dále vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti řízení. Jelikož v předložené exekuční věci podmínky pro určení místně příslušného soudu povinné podle § 45 odst. 2 exekučního řádu chybějí, Nejvyšší soud - vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení - rozhodl podle citovaného ustanovení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Okresní soud v Hodoníně, u kterého byl návrh na vydání pověření a nařízení exekuce podán. Nejvyšší soud proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Okresní soud v Hodoníně tím soudem, který věc projedná a rozhodne.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 17. 12. 2024 JUDr. Michael Pažitný, Ph.D. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (4)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.