22 Nd 55/2013
V PLATNOSTINejvyšší soud odmítl návrh na vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci, která byla již pravomocně ukončena. Soud se opřel o § 16 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož opožděná námitka podjatosti je odmítnuta. Uvedl, že námitka podjatosti může být vznesena pouze během probíhajícího řízení, nikoli po jeho ukončení. Proto byl návrh považován za nepřípustný.
Rubrum
22 Nd 55/2013 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc. a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D. a Mgr. Davida Havlíka, ve věci návrhu Ing. Z. B., bytem J.-D.-S. 2, M., S. r. N., podaném proti Městskému soudu v Praze, na určení lhůty k provedení procesního úkonu, ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 18 Co 15/2011 a u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cul 3/2012, o návrhu na vyloučení soudce Nejvyššího soudu, takto:
Výrok
Návrh na vyloučení soudce Nejvyššího soudu JUDr. Zdeňka Novotného z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cul 3/2012 se odmítá.
Odůvodnění
: Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny usnesením ze dne 12. června 2012, č. j. 21 Cul 3/2012-7, o návrhu Ing. Zdeňka Bílka na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 18 Co 15/2011, tak, že věc k rozhodnutí o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu postoupil Vrchnímu soudu v Praze, jako soudu příslušnému o návrhu rozhodnout. Součástí rozhodnutí bylo i poučení účastníků řízení o tom, že opravný prostředek již není přípustný. Ing. Z. B. v podání doručeném Nejvyššímu soudu dne 25. prosince 2012 navrhl vyloučení soudce Nejvyššího soudu JUDr. Zdeňka Novotného z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cul 3/2012. Podle § 15a odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) je účastník povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dověděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících). Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. Podle § 16 odst. 2 o. s. ř. opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. září 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009, publikovaném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod C 8020, uvedl, že námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno, je opožděná. V dané věci je zjevné, že Ing. Z. B. podal návrh na vyloučení soudce Nejvyššího soudu až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno a účastníci byli řádně poučeni o tom, že žádný opravný prostředek již není přípustný. Návrh na vyloučení soudce Nejvyššího soudu tak podal opožděně. Nejvyšší soud proto návrh na vyloučení soudce Nejvyššího soudu JUDr. Z. N. jako opožděný v souladu s § 16 odst. 2 o. s. ř. odmítl. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 22. února 2013 JUDr. Jiří S p á č i l, CSc. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.