23 Cdo 1165/2026

Rubrum

23 Cdo 1165/2026-73 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a Mgr. Jiřího Němce ve věci oprávněného hlavního města Prahy, se sídlem v Praze, Mariánské náměstí 2/2, identifikační číslo osoby 00064581, proti povinnému P. R., o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 8. 3. 2019, č. j. 21 EXE 534/2018-74, a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2020, č. j. 20 Co 212/2019-200, o dovolání povinného proti usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 3. 11. 2025, č. j. 9 C 32/2025-50, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2026, č. j. 18 Co 2/2026-61, takto:

Výrok

I. Řízení o dovolání proti usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 3. 11. 2025, č. j. 9 C 32/2025-50, se zastavuje.

II. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2026, č. j. 18 Co 2/2026-61, se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

(dle § 243f odst. 3 o. s. ř.)

1. Okresní soud v Nymburce (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 3. 11. 2025, č. j. 9 C 32/2025-50, odmítl pro opožděnost odvolání povinného proti usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 5. 9. 2025, č. j. 9 C 32/2025-45 (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

2. Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 30. 1. 2026, č. j. 18 Co 2/2026-61, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

3. Proti usnesení odvolacího soudu, jakož i jím potvrzenému usnesení soudu prvního stupně podal povinný (dále též jen „dovolatel“) dovolání, v němž navrhl zrušení napadených rozhodnutí a odložení jejich právní moci a vykonatelnosti. Současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o dovolání.

4. Nejvyšší soud předně uvádí, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští [srov. § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)]. Povinný však svým dovoláním výslovně napadá nejen usnesení odvolacího soudu, nýbrž i rozhodnutí soudu prvního stupně. Občanský soudní řád však neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o dovolání proti usnesení soudu prvního stupně podle § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. ve spojení s § 243b zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

5. Dovolací soud se dále zabýval dovoláním v části, v níž směřovalo proti usnesení odvolacího soudu.

6. Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

7. Podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. není dovolání podle § 237 přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst.

4. Podle odkazovaného ustanovení může účastník žalobou pro zmatečnost napadnout, mimo jiné, pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost.

8. Jelikož se ve věci zde vedené právě o takový případ jedná, dospěl Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. § 10a o. s. ř.) k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek objektivně přípustný. Proto dovolání povinného, aniž nařizoval jednání (srov. § 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

9. Vzhledem k objektivní nepřípustnosti dovolání nebylo nutné zabývat se nedostatkem povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (srov. § 241b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.), a tedy ani žádostí povinného o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.

10. Nejvyšší soud současně přikročil k odmítnutí dovolání, aniž by rozhodoval o žádosti dovolatele o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení, neboť podle ustanovení § 11a zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, se osvobození od poplatku podle § 11 odst. 2, jakož i osvobození podle rozhodnutí předsedy senátu o přiznání osvobození od soudních poplatků neuplatní, je-li dovolání odmítnuto pro nepřípustnost podle § 238 o. s. ř. I kdyby tedy bylo osvobození dovolateli rozhodnutím podle § 138 o. s. ř. přiznáno, nemělo by to vzhledem k nepřípustnosti dovolání dle § 238 o. s. ř. na povinnost dovolatele zaplatit soudní poplatek za dovolání žádný vliv (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2019, sen. zn. 29 NSČR 71/2019). Za této situace by rozhodování o žádosti o osvobození od soudních poplatků bylo nadbytečné, bezúčelné a nehospodárné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1697/2021, uveřejněné pod číslem 73/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

11. Ve věci zde vedené přitom poplatková povinnost vzniká až uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle § 238 o. s. ř. [srov. § 4 odst. 1 písm. i) zákona o soudních poplatcích]. O této povinnosti rozhodne soud prvního stupně (srov. § 3 odst. 3 zákona o soudních poplatcích).

12. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení § 243f odst. 3 věty druhé o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 23. 6. 2026 JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu