23 Cdo 1324/2026

Rubrum

23 Cdo 1324/2026-243 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobce J. H., proti žalované Republikové centrum vzdělávání, s.r.o., se sídlem v Praze 10, Kubánské náměstí 1391/11, identifikační číslo osoby 25289667, o zaplacení 497 610 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 21 C 243/2025, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 2. 2026, č. j. 30 Co 51/2026-211, takto:

Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

1. Městský soud v Praze usnesením ze dne 16. 2. 2026, č. j. 30 Co 51/2026-211, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 5. 1. 2026, č. j. 21 C 243/2025-203, jímž soud zastavil řízení o žalobě o zaplacení 497 610 Kč s příslušenstvím pro nezaplacení soudního poplatku za žalobu poté, co byly pravomocně zamítnuty žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení právního zástupce a žalobce byl soudem znovu vyzván k zaplacení soudního poplatku. Proti usnesení Městského soudu v Praze podal žalobce dne 4. 3. 2026 dovolání, v němž nesouhlasil se zastavením řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku, neboť podle jeho tvrzení splnil podmínky pro přiznání osvobození od zaplacení soudního poplatku z důvodu nemajetnosti. Žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení, jakož i o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, soud prvního stupně zamítl usnesením ze dne 20. 3. 2026, č. j. 21 C 243/2025-219, přičemž odvolací soud toto usnesení potvrdil usnesením ze dne 7. 4. 2026, č. j. 30 Co 105/2026-231. Usnesením ze dne 15. 4. 2026, č. j. 21 C 243/2025-233, soud prvního stupně vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Lhůta k zaplacení soudního poplatku marně uplynula dne 5. 5. 2026, přičemž žalobce soudní poplatek za dovolání nezaplatil.

2. Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) vzniká podáním dovolání dovolateli povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání, jenž je splatný vznikem poplatkové povinnosti (§ 7 odst. 1 věta první zákona o soudních poplatcích).

3. Podle § 9 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (odstavec první). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem (odstavec druhý). Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (odstavec třetí).

4. Podáním dovolání vznikla žalobci (dovolateli) povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [§ 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích] a tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný (§ 7 odst. 1 věta první zákona o soudních poplatcích).

5. Žalobce přitom dle obsahu spisu poplatek za dovolání neuhradil ani ve lhůtě stanovené výzvou soudu prvního stupně. Předpoklady pro zastavení dovolacího řízení dle § 9 zákona o soudních poplatcích jsou tedy splněny.

6. Z obsahu spisu dále vyplývá (a dovolacímu soudu je z jeho úřední činnosti známo), že žalobce po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných či zjevně bezúspěšných procesních podání, jakož i opravných prostředků (řádných i mimořádných), včetně opravných prostředků nepřípustných, a opakovaně podává žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, jež jsou soudy zamítány, přičemž takový způsob uplatňování procesních práv lze jednoznačně označit za obstrukční (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, a ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo – konkrétně ve vztahu k osobě žalobce – srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2025, sp. zn. 25 Cdo 2609/2025, ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 33 Cdo 1972/2024, ze dne 27. 2. 2024, sp. zn. 26 Cdo 448/2024, ze dne 18. 12. 2024, sp. zn. 30 Cdo 3232/2024, ze dne 27. 9. 2018, sen. zn. 29 NSČR 158/2016, ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. 25 Cdo 5774/2017, a ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 30 Cdo 4269/2017).

7. Vzhledem ke shora uvedenému má Nejvyšší soud za to, že záměrem shora popsaného počínání žalobce je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva [§ 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“)], nýbrž vyvolání bezdůvodných průtahů (procesních obtíží) v soudním řízení. Takový zneužívající procesní postup žalobce nemůže ve smyslu § 2 a § 6 o. s. ř. požívat právní ochrany. Zneužití procesního práva totiž může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2025, sp. zn. 23 Cdo 1383/2025, a ze dne 25. 9. 2024, sp. zn. 23 Cdo 2295/2024).

8. K žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení Nejvyšší soud nepřihlížel, neboť má vzhledem ke shora uvedenému za nepochybné, že tímto procesním úkonem žalobce nesleduje ochranu jím tvrzeného subjektivního práva, nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Zneužívající procesní postup žalobce přitom ve smyslu § 2 a § 6 o. s. ř. nepožívá právní ochrany, a k takovému zneužívajícímu procesnímu úkonu se proto podle § 41a odst. 3 o. s. ř. ani nepřihlíží (srov. LAVICKÝ, P. a kol. Občanský soudní řád (§ 1 až 250l). Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 9–10, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2025, sp. zn. 23 Cdo 3566/2024, a ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016].

9. Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.

10. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. 6. 2026 JUDr. Pavel Tůma, Ph.D. předseda senátu