23 Cdo 1824/2026

Rubrum

23 Cdo 1824/2026-183 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně RPproreal s.r.o., se sídlem v Trhanově, Pila 97, identifikační číslo osoby 29160758, zastoupené JUDr. Mgr. Martinem Horákem, advokátem se sídlem v Plzni, Bezručova 153/9, proti žalované REMVIKO k.s., se sídlem v Praze, Na Čihadle 958/57, identifikační číslo osoby 26359324, zastoupené Mgr. Jiřím Čechem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Otakarova 1427/41, o zaplacení částky 5.075.482,71 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 27 C 274/2023, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2026, č. j. 21 Co 21/2026-155, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 34.884,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění

(dle § 243f odst. 3 o. s. ř.)

1. Obvodní soud pro Prahu 6 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 16. 9. 2025, č. j. 27 C 274/2023-121, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 5.017.196,65 Kč s příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu co do částky 58.286,06 Kč s příslušenstvím (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok III).

2. K odvolání žalované Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 25. 2. 2026, č. j. 21 Co 21/2026-155, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (dále též „dovolatelka“) dovolání s tím, že je považuje za přípustné ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

4. Dovolatelka namítá, že odvolací soud nesprávně posoudil otázku přesunu důkazního břemene z věřitele na dlužníka. Soud prvního stupně i odvolací soud nesprávně vyhodnotily otázku přesunu důkazního břemene u dluhů, které žalobkyně částečně hradila vždy s uvedením variabilního symbolu konkrétní faktury za stavební práce a tím uznala zbývající část dluhu.

5. Dovolatelka uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§ 241a o. s. ř.) a navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu, jakož i soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

6. Dovolatelka také navrhuje, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného rozsudku.

7. Žalobkyně se k dovolání vyjádřila v tom smyslu, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu považuje za věcně správné.

8. Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle § 241 odst. 1 o. s. ř., zkoumal, zda dovolání obsahuje zákonné obligatorní náležitosti dovolání a zda je přípustné.

9. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

10. Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

11. Přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že jsou splněna kritéria přípustnosti dovolání obsažená v tomto ustanovení. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud, který jediný je oprávněn tuto přípustnost zkoumat (srov. § 239 o. s. ř.), dospěje k závěru, že kritéria přípustnosti dovolání uvedená v ustanovení § 237 o. s. ř. skutečně splněna jsou.

12. Dovolání není přípustné.

13. Přípustnost dovolání nemůže založit námitka dovolatelky týkající se důkazního břemene v případě uznání dluhu. Dovolatelka mylně presumuje, že v řízení bylo částečné plnění na dluh prokázáno. Přehlíží však, že soud prvního stupně k hodnocení důkazů uvedl, že z předložených faktur nemohl učinit žádný skutkový závěr a že nemá za prokázané bez dalšího ničeho. V řízení tak žádné částečné plnění na dluh, jak tvrdí dovolatelka, zjištěno nebylo.

14. Dovolatelka tak zpochybňuje právní posouzení odvolacího soudu tím způsobem, že prosazuje vlastní verzi skutkového stavu věci a na ní zakládá právní závěry, jež pak konfrontuje s judikaturními závěry dovolacího soudu. Nejvyšší soud v rozhodovací praxi opakovaně vysvětluje, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu podle § 241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud. Při úvaze, zda je správné právní posouzení věci odvolacím soudem – v mezích právních otázek vytyčených dovolatelem – Nejvyšší soud vychází ze skutkových závěrů odvolacího soudu, a nikoli z těch skutkových závěrů, které v dovolání na podporu svých právních argumentů nejprve zformuluje sám dovolatel (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2013, sp. zn. 29 Cdo 3829/2011, či ze dne 8. 8. 2024, sp. zn. 21 Cdo 3105/2023).

15. Z výše uvedeného vyplývá, že nebyly naplněny podmínky přípustnosti dovolání stanovené v § 237 o. s. ř. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

16. V situaci, kdy Nejvyšší soud v přiměřené lhůtě přikročil přímo k rozhodnutí o dovolání, nebylo již samostatně rozhodováno o dovolatelkou podaném návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí [§ 243 písm. a) o. s. ř.], jenž tak sdílí osud (nepřípustného) dovolání (k ústavní konformitě takového postupu srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16).

17. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. 8. 2026 JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu