23 Cdo 2664/2012

Rubrum

23 Cdo 2664/2012 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobce města Karlovy Vary, se sídlem v Karlových Varech 1, Moskevská 2035/21, PSČ 360 01, IČO 00254657, proti žalované Lázně III – VESO s r. o., se sídlem v Karlových Varech, Mlýnské nábřeží 5, PSČ 360 01, IČO 61171620, zastoupené Mgr. Markem Stubleym, advokátem, se sídlem v Praze 5 – Stodůlkách, Bucharova 1314/8, o neplatnost dodatku k nájemní smlouvě, smlouvy o smlouvě budoucí a smlouvy kupní, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 10 C 172/2010, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. března 2012, č. j. 12 Co 622/2011-131, takto:

Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

Okresní soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne 16. srpna 2011, č. j. 10 C 172/2010-79, určil, že kupní smlouva a smlouva o zřízení předkupního práva mezi městem Karlovy Vary a Lázně III – VESO s.r.o. ze dne 5. listopadu 2010 je neplatná (výrok pod bodem I), zamítl žalobu, kterou by bylo určeno, že dodatek č. 8 z 9. ledna 2009 v částech týkajících se nájemní smlouvy z 2. února 1994 je neplatný (výrok pod bodem II), zamítl žalobu, kterou by bylo určeno, že dodatek č. 8 z 9. ledna 2009 v části XXIII2316 týkající se smlouvy o smlouvě budoucí je neplatný (výrok pod bodem III) a rozhodl o doplatku soudního poplatku (výrok pod bodem IV) a o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem V). K odvolání obou účastníků Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 28. března 2012, č. j. 12 Co 622/2011-131, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I potvrdil (výrok pod bodem I), ve výrocích pod body II a III rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení o určení, že dodatek č. 8 z 9. ledna 2009 v částech týkajících se nájemní smlouvy z 2. února 1994 a v části XXIII – 23.16 týkající se smlouvy o smlouvě budoucí je neplatný, zastavil (výrok pod bodem II), odmítl odvolání žalované proti výroku pod bodem IV (výrok pod bodem III) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok pod bodem IV). Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná podáním ze dne 13. července 2012 dovolání směřující proti výroku pod bodem I, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I. Žalobce se k dovolání nevyjádřil. Podáním ze dne 8. října 2012 vzala žalovaná dovolání zpět. Nejvyšší soud po účinném zpětvzetí dovolání dovolací řízení podle § 243b odst. 5 věty druhé o. s. ř. zastavil. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř. O žádosti žalované na vrácení sníženého soudního poplatku z dovolání rozhodne soud prvního stupně (srov. § 3 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. listopadu 2012 JUDr. Zdeněk D e s předseda senátu