23 Cdo 2854/2021

Rubrum

23 Cdo 2854/2021 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 11. 2021 Spisová značka:23 Cdo 2854/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:

23. CDO.2854.2021.2 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odklad vykonatelnosti Dotčené předpisy:§ 243 písm. a) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:11. 1. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 2854/2021-179 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně SUPER PET, a. s., se sídlem v Poděbradech, Revoluční 1381, identifikační číslo osoby 27116808, zastoupené Mgr. Ing. Václavem Králem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Mánesova 808/22, proti žalované ECS Eurofinance, s. r. o., se sídlem v České Lípě, Mimoňská 3223, identifikační číslo osoby 27334929, zastoupené JUDr. Petrem Bauerem, advokátem se sídlem v Praze 5, Jinonická 804/80, o zaplacení 249.284 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 51 C 104/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 11. 5. 2021, č. j. 29 Co 155/2020-134, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:

Výrok

Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 11. 5. 2021, č. j. 29 Co 155/2020-134, se zamítá.

Odůvodnění

: Okresní soud v České Lípě (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 14. 11. 2019, č. j. 51 C 104/2018-74, zamítl žalobu o zaplacení částky 249.284 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a vůči státu (výrok II. a III.). K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku I. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 249.284 Kč s příslušenstvím (první výrok), rozhodl o povinnosti žalované nahradit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok) a o tom, že Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení (třetí výrok). Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (dále také „dovolatelka“) dovolání, které má za přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a ve kterém navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Současně dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí. Návrh na odklad vykonatelnosti odůvodnila tím, že „nelze v dnešní bezprecedentní době nezmínit okolnost, která ovlivňuje celý svět, veškeré ekonomické i další fungování společnosti, tj. covidovou pandemii. V takové chvíli de facto ze dne na den či maximálně v horizontu několika málo týdnů je žalovaná postavena do situace, kdy tyto nároky žalobkyně musí plnit. Žalovaná nezastírá, že se pokusila s žalobkyní domluvit na určitém postupu plnění a zatím tak i plní – do dnešního dne plnila nárok na náhradu nákladů řízení, zároveň v nejbližších dnech musí bezpodmínečně plnit nárok ve výši ½ jistiny – ale situace je zkrátka taková, že nároky žalobkyně jsou pravomocné a vykonatelné a doslova každý den hrozí žalované exekuce, jež by zcela upřímně v popsané době bezprostředně ohrozila její ekonomické fungování a působila závažnou újmu“. Dodává, že pozdější změna rozhodnutí na základě zásahu dovolacího soudu může přijít po úplném plnění vůči žalobkyni, která z důvodů výše popsaných naopak později může být v situaci, že nebude možné, případně ani exekučně, plnit zpět vůči žalované. Žalobkyně se k dovolání žalované vyjádřila tak, že rozsudek odvolacího soudu považuje za věcně správný a navrhuje dovolání odmítnout. K návrhu na odklad vykonatelnosti žalobkyně uvedla, že jej považuje za nadbytečný a bezpředmětný. Podle ustanovení § 243 písm. a) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma. V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud formuloval předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedná se o předpoklady, které musí být splněny kumulativně, a to 1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), 2) podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby). Dovolací soud v rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 5003/2017 dále rozvádí, že závažnost újmy, která dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele), a to i se zřetelem k rozsahu jeho majetku a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (k tomu dále viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016). V projednávané věci se však hrozba závažné újmy, jež by měla vzniknout žalované na jejích právech a jež je nezbytným předpokladem vyhovění návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku, z návrhu žalované ani z obsahu spisu nepodává. Žalovaná netvrdí a nedokládá žádné individuální okolnosti, jež by opodstatnily závěr o existenci hrozby závažné újmy na jejích právech, když pouze v obecné rovině argumentuje covidovou pandemií. Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost žalované o odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl.

Poučení

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. 11. 2021 JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu