23 Cdo 3206/2013

Plný text

23 Cdo 3206/2013 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Hany Lojkáskové ve věci žalobkyně BETON PUMPA, s.r.o., se sídlem Praha 4 - Michle, Jaurisova 515/4, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 27133303, zastoupené JUDr. Janou Markovou, advokátkou se sídlem Český Brod, Husovo nám. 64, proti žalovanému V. K., zastoupenému JUDr. Martinem Vlasákem, advokátem se sídlem Kouřim, Mírové nám. 119, o zaplacení částky 499 800 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 48 C 65/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. dubna 2013, č. j. 12 Cmo 502/2012 – 214, takto: I. Dovolání žalobkyně se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 10 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho právního zástupce JUDr. Martina Vlasáka, advokáta se sídlem Kouřim, Mírové nám.

119. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) Dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. dubna 2013, č. j. 12 Cmo 502/2012 – 214, není přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva ve smyslu § 237 o. s. ř. Dovolatelce nelze přisvědčit, že by rozhodnutí odvolacího soudu záviselo na vyřešení otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatelkou poukazovaná rozhodnutí nedopadají na řešenou věc. V rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), sp. zn. 33 Odo 562/2006, byla řešena možnost provedení důkazů fotokopií, kdy byl učiněn Nejvyšším soudem závěr, že občanský soudní řád v žádném ustanovení neukládá soudu povinnost provádět důkaz listinami pouze jejich originály, a proto i důkaz provedený fotokopií listiny hodnotí soud jako každý jiný důkaz. V daném případě však odvolací soud založil své rozhodnutí na závěru, že žalobkyně neprokázala existenci nájemní smlouvy, na základě níž se domáhá zaplacení nájemného, avšak ne z důvodu, že žalobkyně nepředložila soudu originál listiny s obsahem nájemní smlouvy, ale proto, že předložená listina, která měla odůvodnit oprávněnost uplatněného nároku, byla sestavena ze dvou dokladů, spodní část listiny s obsahem smlouvy o nájmu byla použita z jiného dokladu, formát předložené listiny byl zkrácen oproti formátu A 4, předložená listina prošla dvakrát tiskárnou a podpis měl být přetečkován řádkem podpisové doložky. Z těchto zjištění odvolací soud učinil závěr, že k důkazu předložená listina, nesoucí obsah nájemní smlouvy, byla po podpisu pozměňována a neumožňuje tudíž přijetí závěru o prokázání existence právního důvodu pro přiznání uplatněného nároku. Obsahem dovolání jsou i námitky k nesprávnému hodnocení důkazů a celkově ke skutkovým zjištěním odvolacího soudu, čímž nebyl dovoláním uplatněn dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 1 o. s. ř., že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li námitky dovolatele z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a spočívají-li námitky dovolatele v hodnocení důkazů odvolacím soudem. Samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení § 132 o. s. ř.) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem. Nejvyšší soud z uvedených důvodů dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. ledna 2014 JUDr. Kateřina Hornochová předsedkyně senátu