23 Cdo 3899/2023
V PLATNOSTIDalší rozhodnutí pod touto sp. zn.: Usnesení 25. 9. 2024
Nejvyšší soud rozhodl, že zamítá návrh žalobkyně na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové. Žalobkyní namítané obavy z nakládání s pozemky žalovanou nebo jejich vydání v rámci jiného řízení jsou ryze hypotetické a žalobkyně nedoložila konkrétní skutečnosti, které by odůvodňovaly závažné ohrožení jejích práv.
Citované zákony (1)
Rubrum
23 Cdo 3899/2023-349 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně obce Orlické Záhoří, se sídlem v Orlickém Záhoří 34, identifikační číslo osoby 00275204, zastoupené JUDr. Martinem Purkytem, advokátem se sídlem v Praze 5, náměstí 14. října 496/13, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, zastoupené JUDr. Radkem Jonášem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 10, U Roháčových kasáren 1555/10, o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemků, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 13 C 375/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 10. 2023, č. j. 17 Co 120/2023 – 323, takto:
Výrok
Návrh žalobkyně na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 10. 2023, č. j. 17 Co 120/2023–323, se zamítá.
Odůvodnění
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozsudkem ze dne 23. 5. 2023, č. j. 13 C 375/2021-289, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 29. 5. 2023, č. j. 13 C 375/2021-295, nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu tam specifikovaných pozemků (výrok I), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 74 286,48 Kč (výrok II), a rozhodl, že Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví označeným rozhodnutím změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že zamítl žalobu o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu tam specifikovaných pozemků (první výrok), rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním ani před krajským soudem (druhý výrok), a uložil žalobkyni povinnost nahradit České republice na účet Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou náklady řízení ve výši 25 868 Kč (třetí výrok). Proti rozsudku odvolacího soudu (výslovně v celém rozsahu) podala žalobkyně včasné dovolání, v němž navrhla odklad právní moci napadeného rozhodnutí. Tento návrh odůvodnila tím, že v případě, kdy nebude odložena právní moc napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, bude podstatným způsobem hrozit riziko zmaření její dlouhodobé snahy domoci se převodu předmětných pozemků pro realizaci veřejných zájmů žalobkyně jakožto veřejnoprávní korporace a jejích občanů, neboť nebude nic bránit v tom, aby žalovaný s předmětnými pozemky nakládal v rozporu se zájmy žalobkyně a závěry rozsudku soudu prvého stupně, či aby byly předmětné pozemky vydány v rámci jiného soudního řízení například jako pozemky náhradní ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“). Žalovaná se k návrhu na odklad právní moci rozsudku odvolacího soudu nevyjádřila. Podle § 243 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud neshledal návrh žalobkyně na odklad právní moci napadeného rozsudku odvolacího soudu důvodným. Žalobkyní namítané obavy, že by s předmětnými pozemky žalovaná nakládala v rozporu se zájmy žalobkyně, nebo že by mohly být vydány v rámci jiného soudního řízení, jsou ryze hypotetické. Žalobkyně netvrdí ani nijak nedokládá, že by ohledně předmětných pozemků bylo v současné době vedeno řízení o jejich bezúplatný převod ve prospěch jiné osoby podle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo řízení o jejich vydání jako pozemků náhradních podle zákona o půdě, které by při realizaci převodu na jinou osobu znamenalo zásah do práv žalobkyně. Bez existence takových konkrétních skutečností, jež nevyplývají ani z návrhu žalobkyně ani z obsahu spisu, nelze uzavřít, že by žalobkyně byla právní moci napadeného rozhodnutí závažně ohrožena na svých právech. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud návrh žalobkyně na odklad právní moci napadeného rozhodnutí zamítl.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. 2. 2024 Mgr. Jiří Němec předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.